Ztracený ráj

Před námi je cesta z města do polí
dejme se tou cestou ven
snad nám naše síly dovolí
tak rychle než-li zestrárnem
rychle dříve než-li zestárnem
a zvykneme si žít v tomhle slzavým údolí
celej život hledáme ztracený ráj
je to krajina našeho dětství

Kolikrát jsme byli stromy v povětří bičované bouří
a kolikrát nás naše kořeny zachránily
kolikrát jsme okusili trpké plody poznání
že sami bychom neměli dost síly
celej život hledáme ztracený ráj
je to krajina našeho dětství

Kolikrát jsme byli letci nad krajem, ptáci nad řekou
a viděli jak pod náma se vlní v bocích
kolikrát jsme ve snu šli tou krajinou
a vždycky tentýž pocit
jak pod náma se míhá
vlní v bocích
celej život hledáme ztracený ráj
je to krajina našeho dětství

Tam stromy rostou až někam do nebe
korunami dotýkaj' se mraků
a tráva stále zelená a svěží
a potoky jsou plné ryb a raků
tam Bůh není skrytý
prochází se s námi po polích
v krajině našeho dětství
co bylo nebolí
co bylo nebolí
co bylo nebolí