Já nehledám, já nacházím

Já nehledám, já nacházím
já nehledám, já nacházím
já nehledám

Ne nesedím u pramene a nehynu žízní
ale piju zvesela a do sytosti
i když rozum tomu občas překáží a zdráhá se uvěřit
to že je pro mě tolik radostí tolik štěstí

Netoužím po věčnosti a je mi jedno jestli věčnost je anebo není
snažím se jen neztratit stopu toho který tu šel přede mnou
a vidět stvořitele ve stvoření

Já nehledám, já nacházím
já nehledám, já nacházím
já nehledám

Nic není tak velké jak by chtělo být
a nic není tak malé jak se zdá
co je krásné je i ošklivé a obráceně

Vidím klenoty na smetišti vidím poklady ve věcech které ztratily v ceně
a zažívám zjevení tam kde jiní strach z trapnosti
obavu z nahoty či bláznovství

Já nehledám, já nacházím
já nehledám, já nacházím
já nehledám

Vidím úsměv stvořitele tam co jiný bláto
slyším jeho hlas v hluku města a v šumění větru jeho dech
vidím ve špíně ulic zářit jeho korunu zlatou
čtu jeho proroctví ve čmáranicích na zdech
a vím že jsem stále v dobrých rukou
a nestarám se kam mě vítr žene
vždyť jediné co mohu udělat je mít mysl čistou a srdce připravené

A taky v dravém proudu času
vprostřed stoupajících vod
cítím přítelův něžný doprovod
a věřím že konec dobrý všechno v dobré změní
a jestli ne tak to ještě konec není

Já nehledám, já nacházím
já nehledám, já nacházím
já nehledám

Já nehledám, já nacházím
já nehledám, já nacházím
já nehledám