Něco o knihách. - 30.1.2007
Milí přátelé, poslední dobou se vyrojilo poněkud více ohlasů na moje zdejší zápisky, než bývalo dříve zvykem. Děkuji Vám za ně, děkuji Vám, že moje výtvory čtete a vězte, že si Vaše poznámky beru k srdci, i když to tak na první pohled třeba nemusí vypadat (např. na jeden slibovaný článek se ještě nedostalo, přestože je to již více než měsíc od té doby, co jsem řekl, že ho napíšu; za to se omlouvám). Čtěte a ozývejte se dál (polemizujte, jak by řekl legendární sázavský mládežník Beneš, kterého jsem ke své smůle již nejmíň pět let neviděl).
Již je tomu několik týdnů, co jsem přečetl knihu Satanské tango od maďarského spisovatele Lászlóa Krasznahorkaiho. (Možná jste již postřehli, že se poslední dobou z nepochopitelného důvodu "zabývám" maďarskou literaturou, sbírám jí, občas i čtu, i když na čtení mi pro všechny možné ptákoviny zbývá trestuhodně málo času; trochu tím trpí má orientace v MČP, tedy Mladé české próze, na které jsem si dříve téměř až zakládal, neboť toho vychází mnoho a já to nestíhám, zase se ale nyní poněkud více obracím např. k literatuře slovinské, která by po přečtení všech zásadnějších maďarských knih, které u nás vyšly za posledních deset let, mohla být se svými několika málo v češtině vydanými romány pěkným zákuskem, literatura polská pak je obrovitým soustem, velmi lákavým, ale pro svou velikost bohužel trochu neuchopitelným.) Kniha je to velmi zvláštní s až magicko-realistickými motivy a dějem v bludném kruhu. Mám podezření, že jsem ji možná zcela nepochopil, ale je jistě zajímavá. Taky jsem si konečně přečetl Saturnina, což je u nás v rodině téměř povinnost (to, že jsem dvakrát viděl film samozřejmě nestačí, zvlášť když jsem poprvé viděl ve velmi útlém věku). Je to zvláštní. Celý semestr se mi čtení nějak vyhýbá a v době, kdy bych se měl učit na zkoušky, najednou nutně musím číst nějakou beletrii. Teď zrovna mám rozečtenou jednu zajímavou MČP knihu. Koupil jsem ji v Praze u Mati v Opletalově ulici. Bylo to velmi příjemné, neboť jsem tam vešel, vybral si tři knihy a jedno CD (nové živé CD Radůzy) a při placení mi prodavač řekl, že mi na všechno dává 15% slevu, neboť jsem stálý zákazník a pokud bych přišel někdy, kdy tam nebude on, ale jeho kolegyně, pak se mám prokázat kartičkou (kterou mi právě podal). To je asi vše, co mám zrovna na srdci k tématu knihy. A ještě jsem si vzpomněl, že s Honzou v Chrpě asi zřídíme čtvrtou knihovnu (zatím velmi malou v jednom nepoužívaném kuchyňském koutě), nějak ty knihy nemáme kam dávat, jsme všichni (my starší - já, Honza a mamka) poněkud nemocní, např. mamka (pro některé "Eva" - abychom si rozuměli) nedávno udělala zase jeden větší nákup a přijala od Pavla Kaluse pozvání na vedení večerního programu o knihách na kurzu v Janských Lázních.