Spací mládež v Horní Krupé. - 20.12.2006
Z pátku na sobotu se v Horní Krupé na faře konala Spací mládež. Jako jeden ze zakladatelů jsem tam nemohl chybět (původně jsme s Kolibem plánovali se na to pořádně voháknout, ale nakonec z toho sešlo). Přijel jsem s Lukajdou autobusem z Brodu v osm, kdy u Šormů zatím byli pouze Sázavští (Kubišta, Malý Vlk a Lenka), kteří ale zase vypadali, že tam jsou už od oběda. Později dorazili Kolib s Danem od vlaku z Rozsochatce, Mičkovi a Jiří Červinka autem a Horákovi. Kristýna, ač je již doma, se na nás podívat nepřijela. První program měla Miriam o modlitbě – zajímavý a dobře připravený. Druhý program bylo tradiční a trošku úsměvné vyrábění vánočních přání pro Holanďany z Aalst-Waalre. To se trochu protáhlo, někteří (nechci jmenovat, ale byl to Kolib s Martinou a Jiří s Lenkou) šli dokonce spát ještě před koncem. Během výroby (stříhání rybiček a lepení ořechů) jsme povídali, jedli polívku a trochu i pili pivo. Tato mládež byla zásadní v jednom ohledu. Došlo na ní totiž k zásadnímu rozhodnutí. Chceme Tis a Tis snad bude (myšlen Pobyt v Tisu v létě 2007)! Tradičně (jak to tak poslední dobou bývá, ani nevím, čím to je) jsem zůstal poslední vzhůru, ovšem spolu s Trolly Malým Vlkem a Danem Pleskačem a probrali jsme spousty zásadních věcí. Ráno jsem byl Danem vzbuzen tři minuty před odchodem do Dolní Krupé na autobus domů, tak jsem se na to vykašlal. Vstal jsem trochu později, všichni, kteří ještě neodjeli, zůstali v Krupé kvůli nacvičování vánoční hry a právě odešli do kulturáku. Posnídal jsem bábovku, rozloučil se s Lucií, zastavil se v kulturáku, pozdravil se s Pavlem Šilarem, rozloučil se s holkama, rozdal několik P.F. a vyrazil zcela naslepo směr Rozsochatec. V Dolní Krupé jsem stopnul jakéhosi pána, který říkal, že jede z Budějovic a že mě mohl vzít už tam. Dovezl mě do Chotěboře. Došel jsem na nádraží a zjistil, že vlak mi o deset minut ujel. Další jel za dvě hodiny a tak jsem si stoupnul na stopa před nádraží, kde je, jak známo, výpadovka na Ždírec, což je strategické. Zastavil mi nějaký borec v Mercedesu, nebo co to bylo za koráb, který jel do Sobiňova (už jsem myslel, že poobědvám na Malochyni), ale nakonec měl vzal až do Ždírce. Tam jsem poměrně rychle chytil dva týpky, kteří jeli do Pardubic. Z Krupé jsem do Chrudimi dojel v rekordním čase a v podstatě jsem ještě stihnul oběd (přijel jsem někdy kolem poledne).