Velmi povedená oslava. - 22.1.2007 (pokračovaní)
Během hry, jejíž sehrání nám trvalo poněkud déle, se samozřejmě děly různé věci, o kterých však příliš nevím. Jako krátký dalo by se říci komiks je však zachytila Hipí na jeden papír, který po naskenování (již čeká připraven u mě doma na stole) bude na mém webstvu vedle dalších dokumentů o této oslavě k dispozici (ve zcela novém Projektu, který již půl roku chystám). Pokud vím, někdo skládal puzzle, Hipí si pouštěla Caktus showband, ve kterém zpívá a různé zajímavé pohyby s fialovým boa kolem krku činí, což nám také předvedla, Terezka se také trochu učila a Krokodýl, Andrea, Lenka a další hráli s bf. fr. Š. Barikády. Po hře Thurn und Taxis, ve které zvítězil Kolib, druhý byl Jára a Žyd prohrál, přesto že by při případném konci hry až o jedno kolo později zvítězil, jsem se nachomítl k hraní Barikád, neboť mi br. fr. Š. odcházející na kutě podstoupil své figury a v krátké době jsem zvítězil. Pak již někteří odcházeli si lehnouti, Jára Květ rozdělal svoji vodárnu a Krokodýl se chopil heligonky. V hospůdce to pak vypadalo ještě více jako v hospůdce. Po několika písních však už ale vodárna již po druhé dohasla a někteří další (např. Terezka) odešli spát. Jára Květ, Malý Vlk, Kubišta, Andrea, Krokodýl a já jsme si zahráli Farářské pexeso, při kterém mnoho zábavy bylo, zvláště když jsme se kolikrát více radovali z jednoho nalezeného farářského esa (já jsem bodoval s Ester Čaškovou a Danem Ženatým) než z několika nalezených plevů. Poté se rozloučili Špinarovi a my zbylí jsme se do kanceláře k počítači přestěhovali. Kubišta již ospalý byl a brzy na to odešel také spát. Já jsem se s Malým Vlkem a Járou Květem dodíval na v Moravči nakousnutou dvojku Pirátů z Karibiku a musím konstatovat, že to je skutečně skvělý film. Poté jsme kupodivu ještě nešli spát a zařadili jsme se po bok pouhé stovky hráčů slovního fotbalu. Seznámili jsme se tak ku příkladu se slečnou Brigitkou, která kdesi v nemocnici (předpokládám, že na severní Moravě) měla právě noční službu a neměla co dělat. Snad všechna utkání jsme dovedli do vítězného konce (i velmi dlouhá slova v našich unavených hlavách vznikala) a po šesté hodině ranní jsme v hospůdce na zemi zalehli ke spánku. Ráno jsem se vzbudil poněkud později, což je pochopitelné, my, kteří jsme neodjeli brzy ráno či během dopoledne jako holky Mičkovy či Žyd, jsme se naobědvali a pak vyrazili na vlak. Byla to velmi, velmi povedená oslava.