Dva nádherné koncerty. - 21.1.2009
Milí přátelé, v nedávné době jsem byl na dvou nádherných písničkářských koncertech. 9. ledna v Praze na Honzovi Řepkovi s Josefkou, čtrnáctého pak v Budějovicích na paní Dagmar Andrtové-Voňkové.
Honza Řepka je z dua Nestíháme, ale jeho spoluhráč Petr Ovsenák v současné době nemá moc času, a tak Honza koncertuje sám nebo s různými jinými kamarády. Tento koncert byl v malé kavárně u Národní třídy, všech zhruba třicet míst k sezení bylo zaplněno a vládla pěkná atmosféra. Koncert byl dlouhý, skládal se ze tří bloků: Honza Řepka sólo, australský písničkář Rafe Morris a Honza s Josefkou. Všechny tři části byly zajímavé, ta poslední byla naprostým vrcholem večera. V úvodním Honzově bloku hrál písničky Nestíháme i takové, které ve dvou moc často nehrají (došlo tak i na mé přání - na Boba Dylana: Honza zahrál Jediné, co chtěl bych stůj co stůj). Rafe Morris je vtipný týpek s dobrými písničkami, ale moc jsem mu nerozuměl. Honza s Josefkou opět zpívali v trochu jiných úpravách některé písně Nestíháme, ale i některé, které jsem neznal nebo třeba české překlady amerických folkových skupin (třeba Buď mou původně od R.E.M.). Jako přídavek pak zazněla i jedna písnička v anglickém originále. Každý, kdo přišel na koncert, dostal zdarma unikátní CD z koncertu Honzy s Josefkou z loňského léta, navíc v pěkném, ručně vyráběném obalu. Po koncertě jsem tam ještě chvilku zůstal, když se ale schylovalo k nějakému nočnímu zpívání a jamování, už jsem musel jít na vlak. Honza Řepka mě během koncertu před všemi ocenil, že jsem přijel z takové dálky, ale spletl si mě částečně s Malým vlkem a myslel si, že jedu ještě v noci do Chotěboře.
Dagmar Andrtová-Voňková hrála v českobudějovickém klubu Velbloud asi pro dvacet lidí a naprosto mě nadchla. Hrála písničky v podstatě jen ze svého nejnovějšího alba, které se mi ještě nepodařilo koupit, ale z kterého už znám asi pět písniček, tj. písničky o přírodě kolem Čerčan. Také nám ale předvedla něco ze své experimentální tvorby, např. když hrála na kytaru dvěma smyčci či s pomocí čajové lžičky. Na konci jsme ji ještě tak dlouho přemlouvali, že přidala i některé zcela nové písničky, které podle svých slov "ještě moc neumí", jednu z nich prý i proto, že má těžší rytmus, který pro ukázku vybubnovala do stolu, za což sklidila aplaus. Hrála bez zvučení, velmi mile a pokorně včetně povídání mezi písněmi. Neumím to popsat, ale přál bych vám někdy slyšet neobyčejně milý a opravdový projev této šedesátileté dámy. Po koncertě jsem si s ní ještě chvilku povídal a zcela si mě získala.

Ještě dodám pár nesouvisejících výkřiků, protože nevím, jestli bych je stihnul rozepsat do samostatných článků:
• Podepsal jsem petici proti demolici nádraží v Ústí nad Orlicí. Nádraží sice není v úplně nejlepším stavu, ale najdeme v něm stylovou nádražní hospodu a tradiční pražské a letohradské nástupiště, kde prostě zastaví vlak a lidé vejdou do kolejiště. Tedy opak současného trendu, který vidíme třeba na nádraží v Táboře, všude betonová nástupiště, podchody a zábradlí. Navíc je nádraží jistě historicky cenné, ač není zapsané na seznamu památek. Doufejme, že se tam brzy dostane. Budova získala ocenění v soutěži o nejkrásnější nádraží v ČR 2008.
• Nevíte proč tolik lidí nedělá absolutně žádný rozdíl mezi "uměleckou mystifikací" a "lží"? Není to třeba nějakou chybou ve vzdělávacím systému? Fandím Entropě Davida Černého, fandím Bulharům, kteří protestují proti žádosti své vlády zakrýt jejich zemi na plastice. A mimochodem: zaregistrovali jste, že by jiné státy během svého předsednictví EU vystavili nějaké umělecké dílo?
• Fandím také iniciativě Demokracie staví!, která vznikla ze skupiny "Vzdávám hold mistru Kaplickému a chci, aby v Praze stála jeho knihovna" na Facebooku.
• Konečně jsem na internetu zkouknul všechny zatím publikované díly pořadu Burianův den žen. Za velmi dobré považuju díly s Helenou Třeštíkovou, s Kateřinou Jacques (kde se odkopala Miroslava Němcová), s Petrou Edelmannovou, s Eliškou Bučkovou (kde Miss ČR ukázala, kolik asi pobrala rozumu) a s Ivonou Novomestskou (body pro americký radar, Jana Buriana a Martina Bursíka!) a další.
• Dnes končí první kolo hudebního žebříčku, který vytváříme se Štěpánem Hájkem. V dalších kolech už budete moci hlasovat přímo na stránkách, kam vás navádí nová ikona v levém sloupci toho Bločku. Díky moc za hlasy!