Zbytov? Jak sviňa! - 12.4.2006
Pokusím se zde nyní vylíčit, co se dělo na Zbytově v době od 7. do 9. dubna 2006, tak jak jsem to viděl já. Jako obvykle začnu už popisem cesty.
Vyjel jsem z Českých Budějovic s tím, že mě Jony kdesi za Brodem nabere do své červené škodovky. V Brodě jsem mu tedy mobilem poslal zprávu o tom, že jsem v Brodě. Odpověděla mi Ráchel (Jony totiž po jedné příhodě s jednou průvodčí nemá kredit), ať vystoupím v Bílku, že mě naberou. Mezi Chotěboří a Ždírcem je ale výluka, na což jsem v tu chvíli zapomněl a divil jsem se, proč v Chotěboři všichni kromě mě a jakéhosi pána vystoupili. Pak i nám neinformovaným přece jen řekli, že si máme přesednout. V tuto chvíli jsme měli již asi čtvrt hodiny zpoždění a tak mi Ráchel volala, kde jsem. Ujistil jsem ji, že za chvíli dorazím. Autobus v Bílku ale stavěl na návsi a ne u železniční zastávky a tak jsem ten zbytek musel dojít pěšky. Jonyho jsem pak hravě přesvědčil, že mě nevzali do autobusu a z Chotěboře jdu pěšky, Jony mi to ale asi nevěřil. S Jonym jela Ráchel, Debora a Zdenka, parkovali kousek od zastávky u lesa u pařezu. Vyjeli jsme. Kromě různých zajížděk (v Krucemburku k našemu kostelu apod.), které vypadali jako improvizace, ale improvizacemi nebyly, neboť tak Jony jezdí vždycky, jedné nechtěné zajížďky, kterou zkazila značka zákaz vjezdu u pěkné lesní cesty, cesta probíhala v pohodě a za poslechu Vlasů. Ke každé druhé křižovatce či zatáčce ještě Jony přihodil nějakou tu historku a už jsme byli v Jimramově. Pak jsme potkali zajímavou skupinku chodců taktéž směřující na Zbytov - Eliška a Vojta Esterlovi a Joel Hána. Dorazili jsme na Zbytov a Jony odjel do Nového Města pro Terezu. Pak už jsme tam byli všichni a čekali na Škofíld. Dorazí či nedorazí? Dorazil! A dovezl tři mé bratry a Martinu C. (nikoliv však Martina C. Putnu). Kolib ale vešel se špatnou zprávou - zapomněli drát od diskmenu do elektriky, takže moje poslechovka je vážně ohrožena. Naštěstí tam byl Jony. Sice překvapivě u sebe zrovna neměl potřebný drát, ale vytáhnul svůj notebook, ke kterému jsme připojili moje repráčky, se kterými jsem se táhnul až z Budějic (a předtím do Budějic), neboť jsem svým bratrům nevěřil a dobře jsem udělal. Následovalo vítání, já jsem s členy skupiny Sven Vidlí vous rozebíral jejich web, někteří usínali a tak - prostě se nic moc nedělo. Hodně také usínal vyčerpaný herec z Dačic, který měl být ale hrdinou příštích okamžiků, neboť slíbil napsat a přečíst tradiční povídku. Různé tlaky tedy začaly působit, ať už se teda konečně něco děje, Žyd tedy otevřel sešit, kde měl napsanou povídku, musel ještě počkat na některé, kteří se právě rozhodli, že si ještě dojdou na záchod, a pak povídku přečetl. Opět se přimlouvám, aby se časem objevila na jeho osobním webu. Povídka se jmenovala "Jak se Hájek neobhájil" a opět Žydovým osobitým stylem vyprávěla o Hájkovi, vděčném to tématu všech možných vtipů. Ano, odvážím se to sem napsat, hlavním programem celého Zbytova nebyla práce, nebyly to fotky Honzy Juna (k tomu dojdu později), nýbrž Jony. Vystoupil jsem z požadavkem, aby nikdo neobsadil Moje místo na spaní, neboť to jinde neznám, zvlášť ne na půdě, kde jsem byl nucen spát minule. Narážel jsem tak na minulý Zbytov. Za tento svůj požadavek jsem byl však údajně velmi zkritizován, což se mi nelíbí. Pak jsem měl program - ohlášenou poslechovku české hudby. Ta probíhala tak, že jsem pouštěl různé písničky a občas k nim něco řekl, hlavně tedy, jak se to jmenuje, kdo to zpívá, popř. kdy to vyšlo a jiné další podrobnosti - ty jsem ale postupně, jak šel čas, spíše vypouštěl a průvodní slovo dosti tímto omezoval, neboť jsem nabyl dojmu, že půlka z toho, co pouštím, jsou sračky a druhá půlka jsou možná dobré písničky, které ale jaksi nevyznějí (snad kromě Bláznivé, která snad vyzní vždy a všude). Částečně to bylo jistě dáno tím, že jsem se snažil pouštět spíše obecně méně známé věci. Pro ty, kteří tam nebyli a pro ty, kteří tam byli, něco je zaujalo a už něvědí co, připojuji seznam. Snažím se v něm i o přesné pořadí, je možné, že ale úplně přesné není, protože jsem si písničky pouštěl, tak jak mě napadlo, přesto že jsem to měl dopředu docela připravené:
6 & 90 - Vlasta Redl (O kolo zpět, 1996, 1997), Spanish sky - Robert Křesťan (Robert Křesťan a Druhá tráva: Revival, 1992), Španělský nebe - Robert Křesťan (Robert Křesťan a Druhá tráva, 1991), Yburan omažyp - Nerez (Na vařený nudli, 1988), Carnaval - Condurango (Live in Viola, 2005), Boby - Bratři Ebenové (Písničkáři dětem, Sloni v porcelánu I., 1999), Do ticha - Traband (nevydáno), Bláznivá - Jablkoň (Bláznivá, 1999, 2000), To mě na ni mrzí - Jiří Schmitzer (Recitál, 1997), Maria Stock - Petr Linhart (Sudéta, ještě nevydáno), První - Cucarachas (Šturmem, 2003), Run From Love - Druhá směna (Don't Fly Away, 2003), Samba - Ivo Viktorin (Vlna za vlnou, 2005), On a ona - Marcel Kříž a Panoptikum (Panotikum, 2005), I kdyby - Jiří Smrž (Dědičná krev, 2002), Jako - Caine (Tajemství na dálku stačí, 2003), Nikdy nic nebylo - Sto zvířat (Nikdy nic nebylo, 2004), Dokonalá kost - Nahoru po schodišti dolů band (Svinska pržola, 2001), Reklama na Domino klub - Karel Plíhal a Emil Pospíšil (nevydáno), Jeruzalém - Jaromír Nohavica (nevydáno), Čert ví proč - Zuzana Navarová (nevydáno, maximálně tak na DVD a VHS s filmem, o soundtracku nevím).
Pokud někdo ve výběru písní hledá nějaký smysl, hledá zbytečně. Původně jsem si zahrával s tím, že bych mohl udělat poslechovku pouze z novinek starých maximálně rok, mám jich docela dost, ale nakonec jsem to zavrhl, zkrátka jsem si neodpustil pustit 6 & 90 nebo Španělský nebe.