Druhý Silvestr v Cetorazi. - 15.1.2009
Domlouvali jsme se, že se sejdeme 30. prosince v Pelhřimově a zajedeme společně na bowling, Bára na náš čekala ve Firmě. Nějak se to ale zvrtlo a jediný, kdo dorazil včas, jsem byl já. Následujícím vlakem ze stejného směru (což jsem tušil, ale žel se nijak nedomluvil), přijeli i Esterlovi. Zašli jsme tedy na bowling ve čtyřech, ale moc se nám nedařilo. Pak jsme přejeli do Cetorazi a během večera dorazili další: Mičkovi s JzD a Kolibem, Krokodýl a Trollové. Kolib hned začal organizovat hraní Elektráren (Funkenschlag), já jsem si hrál na dýdžeje (ale první album Až srdce usedá pustil Jakub s Vojtou a Bára se divila, kde to vzali) a Malý vlk spal. Terezka také organizovala hraní žolíků, čehož jsem se zúčastnil. Ač jsem na tento den nezamhouřil oko, přesto jsem vyčkal, jak dopadne bitva elektrárníků (tuším, že vyhrál zase Kolib, ale opět tam byly nějaké nejasnosti v pravidlech) a šel spát.
Na Silvestra ráno jeli Bára s Krokodýlem nakoupit. Po výtečném obědě (veškerá strava byla výborná) jsme šli na Lední fotbal. Jakub s berlemi nešel, ale Bára ho zatím naučila Spider-Solitaire, takže měl o zábavu postaráno. Náš rybníček byl sice zamrzlý, ale tak nějak divně hrbolatě a zarostle, nedalo se na něm klouzat, tak jsme s mírnými obavami přešli na druhý, svou velikostí ještě vcelku snesitelný a bezpečný. Šutrem jsem udělal díru do ledu, vypadal celkem silně a pevně. Napřed jsme si kopali (Honza, Kubišta, Vojta a já), pak jsme ale začali hrát trochu proti sobě a tím pádem se dostávali do těsnějšího kontaktu. Po Kubištově snaze vzít míček Kolibovi (trochu u toho dupnul), se ozval třesk a v ledu se vytvořila prasklina. Rychle jsme vylezli na břeh a nic se nestalo, jenom sešlo z Ledního fotbalu. Odpoledne se hráli různé hry, odveta v Elektrárnách, Esterlovi vybalili svoji domácí verzi Ostrava pokladů (Piráti), Terezka porazila mě a Krokodýla v chytání much a opět jsme hráli žolíky (Jakub, Bára, Terezka, já). Malý vlk během dne opět pospával, nebo si četl Asterixe. Jediná chvíle, kdy byl trochu více při vědomí, bylo promítání Kouře. Během večera, tuším, že jsme zrovna hráli Česko, dorazila Maruška s Vojtou. Kolem jedenácté jsme šli zpívat do kostela, jedinému Jakubovi se moc nechtělo, obával se zástupu místních babiček, ale pak na závěr přišel a zazpíval si s námi Tichou noc, kterou si přáli ti dva domorodci, kteří nás poslouchali. O půlnoci jsme tradičně z rádia pustili hymnu, na novou verzi jsme se ale moc nechytali, a tak jsme raději přenechali slovo Krokodýlovi a jeho heligonce. Leckdo tancoval, dokonce se o to pokoušel i Jakub, pak ale berlí stoupnul Báře na nohu (uvidíte na videu, které dám časem na net). Kluci také hráli trochu na kytary. Podobně jako loni, zůstali jsme poslední vzhůru já s Vojtou a pouštěli si hudbu. Tentokrát Vojta přivezl tři CD Beatles, pustili jsme si Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band a Let It Be. Ponocoval s námi i Kubišta, který si letos úplně vyměnil role se svým dvojčetem. Užívali jsme si hudbu se zasvěcenými Vojtovými komentáři a popíjeli gin.
Ač byl pobyt naplánován až do druhého ledna, většina odjížděla už na Nový rok, ještě jsme ale stihli jednu partii Česka, ve které jsem těsně podlehl Jakubovi, neboť jsem si neuvědomil, že v Chomutově jezdí trolejbusy. Nakonec jsme tam zůstali jen Bára, já s Jakubem a překvapivě také Vojta s Kubištou. Po setmění jsme se vydali na prohlídku Cetorazi, objevili jsme zákoutí, o kterých nikdo z nás neměl tušení, a také se procházeli v rozestavěném domě a cítili se jako v legu. Hráli jsme Macháčka, popíjeli (Martini), poslouchali Neřež a Beatles (tentokrát i třetí CD - Abbey Road) a když šli Jakub a Bára spát, tak jsme čile teoretizovali.
Druhého ledna jsem se vracel do Českých Budějovic a Vojta jel se mnou. V Soběslavi jsme potkali Mácu. Zeptal jsem se ho, jak to, že nebyl na Zbytově a on prohlásil, že mu Fanda nedal vědět termín. Tak nevím, jak ta E.I.S. teda funguje.
Silvestr byl jako vždy velmi vydařený. Pokud jsem na něco zapomněl, doplňte mě.