Koncert Caina na faře v Hosíně. - 29.3.2007
Minulý týden ve čtvrtek (22. března) jsem měl zajímavý zážitek z koncertu písničkáře Caina. Koncert totiž nebyl v Budějovicích, nýbrž v Hosíně, což je vesnice kousek od Budějic (jede tam autobus 104), na místní faře. Nastoupil jsem do autobusu a v Hosíně se vydal za jedním cestujícím, který zde také vystoupil a když jsem se za ním odvážně pustil i do nějakého temného dvora, ocitl jsem se na katolické faře. Nějak jsem se předtím nestihl najíst, takže mi přišlo vhod, když první věc, o kterou jsem zavadil, byl barový pult a za ním nějaký místní mladík. Nabízel mi něco k pití, ale já se ho zeptal, jestli má i něco k jídlu. Vytáhnul z ledničky nebo odkud sklenice s utopencema a pak počítal, za kolik by mi je mohl prodat. „Abych na tom ještě neprodělal,“ řekl. „Jedna sklenice stála 48 korun, je jich tam... hmm..., asi deset, takže 2 za patnáct?“ Souhlasil jsem, touto koupí jsem zaokrouhlil vstupné, které činilo 70 korun, ukrojil si chleba a sednul si ke stolku s dobrým výhledem k místu, kde byl mikrofon a odkud, jak jsem tušil, by měl Caine hrát. Pódium tam žádné nebylo, jenom stoly a židle, na stěnách pěkné obrazy (asi nějaká výstava). Tu mě zpozoroval Caine a hned se se mnou šel pozdravit a předal mi cédéčko naplněné raritními demonahrávkami dvou výjimečných (ale málo známých) českých písničkářů, které jsem měl u něj „objednané“. Pravil, že to je první věc, kterou kdy v životě vypaloval, ale snad to bude fungovat. Rarita na druhou. Pak se sálek poměrně zaplnil, přišlo asi 20 lidí, většinou asi místní farníci a mládež. Kněz seděl v první řadě, koncert mohl začít. Nebudu zde popisovat Cainovu hru, o jeho koncertě jsem zde již referoval a vypadá to, že bude hrát v létě na Jimramově, tam ho snad většina z vás uvidí. Doporučuji. Jenom bych napsal, že během koncertu také přečetl jednu svoji krátkou báseň a ke konci zahrál asi dvě zcela nové písně, které snad budou na chystaném novém albu (to je fofr!). Spoluautorem textu jedné z nich je Assa, která na koncertě samozřejmě nemohla chybět. Caine koncert poněkud natáhl, s krátkou přestávkou trval něco málo přes dvě hodiny. Poté, co skončil, ještě padl návrh, že by mohl hrát, teď už akusticky, dál, tedy po malé přestávce třeba ještě třetí (neoficiální) část. Myslím, ale, že k tomu už nedošlo. Po koncertě jsem se dozvěděl od budějovičáka Medarda (to je ten, kterého jsem na začátku následoval od autobusu), že jediný spoj zpět jede v půl dvanácté, což je za hodinu a půl. Přemýšleli jste, že vyrazíme pěšky (což se nám ale moc nechtělo, byla dost zima), apod., nakonec jsme to ale neuskutečnili, neboť Caine odněkud přinesl dvě pizzy a sesedli jsme se s ním, Assou a Vencou „21“ kolem stolu, pojídali a hovořili. Někteří domorodci odešli, ale myslím, že většina z nich také ještě zůstala a tak různě po skupinkách rozprávěla. Od Assy jsem se dozvěděl mnoho zajímavých novinek z prostředí okolo plzeňského hudebního podhoubí (které má ale své páky všude možně, např. v Praze (Traband apod.), na Lipnici, v tajuplné Společnosti za práva zrcadel...). Před půl dvanáctou jsme se rozloučili a s Medardem a Vencou „21“ jsem se vrátil do Českých Budějovic.