A2 a Cinema - o krok blíže ke konci tištěných časopisů. - 24.11.2008
Kulturní týdeník A2, který vznikl odštěpením části redakce levicových Literárních novin před třemi roky (což lze zjistit též pátráním v historii Bločku), a filmový měsíčník Cinema pravděpodobně končí. A2 podle mých informací, které ještě nepronikly na internet, možná úplně, Cinema končí ve své současné podobě a budoucnost je nejistá.
Doslechl jsem se, že A2 bude končit kvůli nedostatku peněz. Bude to velká ztráta, přestože nejsem čtenářem, pro kterého A2 vychází, články byly na mne příliš náročné a časopis jsem si tedy koupil jen párkrát.
U Cinemy je situace komplikovanější. Po zásahu majitele, který vlastní několik národních mutací Cinemy (v Německu, Polsku apod.), byla v podstatě rozpuštěna stávající redakce, zbyla jen šéfredaktorka Iva Hejlíčková. Jejím novým úkolem je přejímat články ze zahraničí a doplnit je českými články od externích dopisovatelů. Majitel si slibuje snížení nákladů na výrobu časopisu, ale na druhou stranu, s největší pravděpodobností se nepodaří udržet vysoce postavenou laťku kvality. Cinema byla do této chvíle nejlepším českým filmovým časopisem stravitelným pro široké čtenářstvo (intelektuální Film a doba a Cinepur jsou trochu někde jinde), tvořili ji velmi kvalitní a mezi čtenáři oblíbení redaktoři. Cinemě konkuroval jedině Premiere, který se však stále přibližuje lifestylovým časopisům. Uvidíme, jak se bude dařit dál, podle nejnovějších zpráv ale v Cinemě nezůstává ani šéfredaktorka Iva Hejlíčková a nahradí ji Zdeněk Urban, šéfredaktor časopisu Sex Kontakt Magazín. Takže je to, zdá se, v háji. Redakce Cinemy se rozpadla a drží se pouze virtuálně díky systému blogů.
Chápu, že češtinou mluví tak malý počet lidí, že se v době internetu nevyplatí vydávat časopis pro minoritního čtenáře. Přesto si myslím, že je stav české časopisecké produkce podstatně horší, než b mohl být. Občas mě přepadne chuť koupit si třeba do vlaku nějaký časopis a už několik let narážím na problém, že v přeplněných trafikách nemají nic, co bych si koupil. Vynikající je Respekt (který se sice, pokud vím, také pohybuje v červených číslech, naštěstí ho ale dotuje uhlobaron Bakala), ten má však Kolib předplacený. Reflex je stále stejnější a stačí mi si ho přečíst jednou za čas, kdy v něm vyjde nějaké dobré divadelní DVD. Instinkt a Týden jsou slabší bráchové předešlých dvou. Ze "žánrových časopisů" (nebo jak to nazvat) si kupuju Folk & Country, který je levný a navíc mě aspoň polovina čísla docela zajímá, oproti tomu Rock & Pop píše o věcech, které mi tak zajímavé nepřijdou, koupil jsem ho v životě jen párkrát (z hudebních časopisů mi přijde sympatický UNI magazín, ale přiznám se, že ho moc neznám a navíc píše o hudbě, ke které se většinou nedostanu). Mezi literárními časopisy se mi líbí Host a Tvar, žel nemám tolik času zabývat se literaturou na takové úrovni, abych tyto časopisy vstřebal častěji než jenou za dlouhý čas. O přírodě a technice popularizačním stylem typu časopisu 21. století mě číst nebaví. Kde je chyba? Možná ve mně, že se o všechno zabývám jen tak okrajově, pak se nemůžu divit, že mi žádný z časopisů nesedí. Přesto ale mám pocit, že jsou na trhu povážlivé mezery. Co si o tom myslíte vy?