Kterak Jakub z Dačic zpíval ve Světozoru. - 24.5.2008
Přátelé, toto je nehorázný!
Začalo to tak, že jsem na Youtube umístil své video s fragmentem Jakubovy písně Světozor, jak ji zpíval v Kobylisích na setkání evangelických písničkářů. Před pár dny mě, jakožto toho, kdo to video vložil, kontaktoval nějaký chlápek ze Světozoru, jestli prý neznám Jakuba Skálu, jestli na něj nemám kontakt nebo jestli alespoň nemám kontakt na někoho z pořadatelů onoho písničkářského setkání. Ve Světozoru totiž budou slavit výroční obnovení provozu (slavnostní večer se spoustou různých programů) a chtěli by, aby tam Jakub přišel tu píseň zahrát. Byl jsem v té době ale kdesi v Rumunsku, takže jsem hned nereagoval. Chlápek ze Světozoru ale nelenil a Jakuba si vygůgloval (což je, mimochodem, dost náročná operace, protože Jakuba Google skoro nezná) a zavolal mu na mobil. Odehrál se zhruba tento rozhovor: Jakub zvedl hovor z neznámého čísla a představil se mu onen chlápek s tím, že Jakub možná ví, kvůli čemu mu volá. Jakub samozřejmě vůbec netušil a tak odpověděl svým typickým stylem: "Nó, momentálně si tak úplně nevybavuju..." a chlápek ho do té věci zasvětil. Jakub souhlasil a tento týden se šel do Světozoru domluvit, jak bude jeho vystoupení probíhat. Podle jeho líčení to probíhalo tak, že mluvil s tím chlápkem v jeho kanceláři, do které ale každou chvíli lezli další zaměstnanci Světozoru a když uviděli Jakuba, neubránili se výkřikům: "To je von!" "Hele, to je ten z Youtube!" "Nak nak na kino Světozor!" a podobně. Jakub se dozvěděl, že jeho vystoupení bude vrcholem večera. Včera večer se konala ona oslava. Já jsem se nezúčasnil a tak popis akce přenechávám Jonymu (redakčně upravený a do jednoho tvaru složený Jonyho popis, kterým mě bavil po Skypu):

"Když jsme tam přišli, bylo tam celkem prázdný kino a lidi byli rozlezlí po pasáži a kouřili venku a tak. Tak jsme se šli projít po václaváku a když jsme se vrátili, tak pořadatelé zrovna naháněli všechny dovnitř. Zavřeli dokonce i bar a bufet a všechno a všichni nalezli do toho kina. Pak promluvil ředitel a na podium nachystali židličku s mikrofonem, na kterou pak po velikém entré přišel Jakub s takovou polepenou kytarou a začal ladit, zatímco ten šéf zavolal všechny kolegy, zaměstnance Světozoru, aby se seřadili do řady pod podium. Vykládal tu historku, jak náhodou zadali do Youtube ‚Světozor' a vyplivlo mu to tohle. No a pak Jakub zazpíval Dylanovku, takže těch padesát zaměstnanců, co stáli pod ním v řadě, tancovalo a mávalo rukama a pak s ním společně zpívali tu jeho verzi. Jakub přikomponoval ještě jednu sloku na závěr. A ke konci stálo už celý kino a všichni s rukama nad hlavou zpívali ten refrén. Pak měl Jakub velikou děkovačku a to byl celej závěr a zlatý hřeb večera. Trvalo to tři minuty."

Jonyho fotky jsou k prohlédnutí zde.