Silvestr v Moravči. - 9.1.2006
Ve čtvrtek 29. jsem s Magdou a Janou Volfovou, kterou jsme potkali v Horní Cerekvi, dorazil do Leskovic a jako ten, kdo to tu zná nejlépe jsem měl určit, kam teď půjdeme. Sice jsem správně tušil, že máme jít doprava přes hlavní silnici, radši jsem to ale za svitu pouliční lampy zkonzultoval s mapou. Když jsme dorazili do Moravče, dole se nesvítilo, což mi bylo divné, ale předpokládal jsem, že jsou všichni u večeře. Zabral jsem za kliku a vešel jsem. Další děj popíšu již stručněji. Vskutku se večeřelo ale v podstatně menším počtu, než jsem čekal, neboť většina lidí se rozhodla přijet až později (většinou v pátek). Podle Jany měl večer ještě přijet Jony, který tím chtěl docílit toho, aby nebyl v Moravči první. Nakonec přijel také až v pátek, což zdůvodnil tím, že zašel s Larrym do hospody a bylo tam útulno a tak. U Čašků byli v době našeho příjezdu také Gallusovi a babička, ti se ale oslav Silvestra nezúčasnili, odjeli hned druhý den. Kromě nekonečných hor jídla a cukroví se na nás místní nachystali také zmnožením počítačů, aby se opravdu každý mohl dívat na film, na jaký chtěl. Zatímco u holek v pokoji běžel Madagaskar, já jsem si třídil věci na svém harddisku a pouštěl úryvky z některých filmů na něm. Z dalších filmů, které se za těch pár dní pouštěly bych jmenoval např. Mr. and Mrs. Smith, Snowboarďári (Jakub soukromě), Hair. Během pátku přijelo plno lidí a faru jsme zaplnili téměř do poslední mezírky. Mezírky pak ucpali ti, kteří zavítali jen na skok až na Silvestra (např. Hipí). V pátek ráno jsme vozili dřevo z kůlny do sklepa. Večer pak byl koncert dua Ambrož a Žyd, který jsem nahrál na kazetu, ze které časem udělám cédéčko (texty písní můžete najít na Kolib’s page a nově také na Jakubově stránce). Pak jsme se vydali do hospody, ale u Boženky bylo plno a skoro se tam s námi nechtěli bavit. Naštěstí je ale v Moravči hospod povíce a do jedné z nich jsme zapadli, zazpívali všechny Krokodýlovy hity (dokonce přidal jednu vlastní) a písně jako Hrobař či Ještě tě mám plnou náruč a vylili několik piv (to poslední vylil přiopilý Honza když rozhodil ruce při výroku „Mučedníci izraelští!“). Následující ráno jsem s Trollama spustil dvě hodiny trvající spacákový dechnofest (poslední část už klasický – tj. bez spacáků), do kterého se překvapivě zapojil i kocovinou postižený Kolib. Tím dechnofest potvrdil své léčivé účinky, někteří si moc dobře pamatujeme, jak probral Dana Pleskače na soustředění konfirandů ve Velké Lhotě v říjnu 2003. Před obědem hrál Vojta Esterle na klavír Jesus Christ Superstar a později došlo i k zcela improvizovanému vystoupení kapely Sven Vidlí vous. Kupodivu se tentokrát nějak zapomnělo na další kapelu – Esterleho jeseter, přestože v Moravči byli všichni členové. Také se hráli různé hry: Bang!, Metro, Aktivity, Trojrozměrné piškorky, šachy apod. Matouš zvaný Llort měl biblický program o farizeovi a celníkovi. Před půlnocí byl oficiální herní program – Parlament a podobné hry, někteří včetně mě časem prchli pryč a vymysleli zpívání písní z EZ v kostele (přitom jsme se trošku pohádali o kvalitě skupin Čechomor, trolstvem nepřijatá Vypsaná fiXa a GreenDay Malého Vlka) před silvestrovskou pobožností. Záhy to také zrealizovali – na varhany hrál Vojta a zpívali jsme tyto písně: 103, 171, 294, 297, 299, 308, 314, 367 aj. Pak byla krátká pobožnost se svíčkami, Maruška přečetla heslo Konec od Erazima Koháka pro mladé sviště. Půlnoc jsme skoro nestihli, taktak jsem pustili rádio a už hráli hymnu, po Michalově vzoru jsme zkusili činely. Došlo i na běhání ve sněhu (jak mi sdělil Dan Pleskač, Malý Vlk sice neběhal, ale pak prohrál trolskou sázku a pozdě v noci musel ve sněhu přece jen chvíli chodit). Někteří pak šli bobovat (použili i Putovní bob, který přivezl Fanda), na faře se zpívalo s kytarami i heligonkou. Spát jsme šli hodně pozdě, ti, kteří ještě pařili shromážděni u Magistra ještě později. V neděli po bohoslužbách už začali lidé odjíždět, jako poslední jsme vytrvali my a Esterlovi, kteří nás ještě bavili svými trojhlasými zpěvy. Vraceli jsme se vlakem do Pelhřimova a pak autobusem, který se časem zcela narval. Co bych ještě dodal? Jony složil Rubikovu kostku s fotkami, ale nepovedla se mu orientace jednotlivých dílků, malej Čáša ukradl auto v Mafii, celá společnost hojně využívala nový Čášův foťák, vzniklo přes 500 svými rozměry velmi kvalitních fotek (asi 800 MB), z nichž je ale použitelná sotva třetina a z nichž jsem si pětinu zkopíroval a dovezl domů.