O smyslu blogování. - 14.3.2005
Vítejte přátelé!
Dnes už vás tu bylo asi 15, což je potěšující, ale na druhou stranu i zavazující. Časem vás jistě přestane bavit jezdit Výtahem (tipuji tak za dva měsíce) a proto bych měl začít pomalu přemýšlet, co vám mohu vlastně ještě nabídnout. Účel blogu není seznámit ty, kteří nebydlí v paneláku, s výtahem a ty, kteří nejezdí na hory, s lanovkou. Účel blogu obecně (a tedy i mého Bločku) je psát moudré články, které si s chutí přečtete.
Zatím nemám moc jasnou představu, o čem budu psát. Mám trochu pocit, že k tomu, abych psal zajímavé články musím být "rozhněvaný mladý muž" a k tomu mám daleko. Občas mě tedy silně naštvou naši pokémoni (Remek = Mučič = Velký Bill s Pleskačem = Ignorant = Břídil), ale tím vás přece nemůžu zatěžovat. Jinak u mě převládá velice pozitivní vidění světa, jsem optimista, nekuřák, téměř abstinent, milý, chápavý a docela inteligentní člověk, milovník zvířátek apod.
Teda s tou inteligencí to není úplně nejlepší. Mé oblíbené historky o mé inteligenci se týkají převážně sledování filmů a čtení knih. Tak například: Byl jsem v kině na jednom filmu a za celý film jsem nepochopil, že hlavní postava je hluchá. Druhý příklad: Byl jsem na jednom filmu v kině a jaksi jsem si nevšiml, že hlavní postavu ze začátku hrála jiná (mladší) herečka, než ke konci. Další příklad: Přečetl jsem si jednu povídku a později jsem se dozvěděl, že jsem ji nepochopil. A zase: Přečetl jsem si jednu knihu a později jsem zjistil, že jsem ji nepochopil. Pěkné, že? V Bratrstvu letos vycházejí moje články týkající se MČP (Mladá česká próza - terminus technicus © Benjamín Skála R.Q.), pro některé z vás by z toho možná mohlo vyplývat, že výše uvedé příklady nejsou pravdivé nebo si je přikrášluju. Pozor! Bohužel, opak je pravdou! Tudíž nevím, jak se mi bude dařit psát inteligentní příspěvky. No, uvidíme.