Album Poletíme? je dokonce lepší, než bych čekal. - 4.12.2008
Ještě to není ani týden, co vyšlo první album Poletíme? a já ho slyšel už mockrát. Album obsahuje 15 skvělých hitů, které, i když řadu z nich znám nazpaměť z koncertů a z
Youtube, překvapivě ani při opakovaném poslechu alba neotravují (toho jsem se trošku bál: že písničky, které fungují dobře na koncertě, na albu selžou, leč nestalo se tak), i když se často jedná o klasické jednoduché Brančovské písničky. Rád bych vyzvedl několik bodů:
1.
Skvělá producentská práce. Z bookletu se nedozvíme, kdo je producentem alba, jeho práce má ale každopádně podstatný vliv na to, že se album tak dobře poslouchá.
Cirkus ozvláštněný počátečním studiovým fórkem s banjem je skvělým otvírákem, nájezd na refrén (
"Přesto je vždy králem šapitó") je tak chytlavý, že posluchače pustí až se závěrečnou
Rezatou kotvou (výborný závěr, potřebné zklidnění po předposlední
Soutěži) s tím, že si album musí pustit co nejdříve znova (nejlépe hned). Ostatní písničky jsou také řazeny s rozmyslem, na nejdůležitějším třetím místě se zcela očekávaně vyhřívá
Má milá, má milá. Dalším, co musím pochválit na producentské práci, je přítomnost zpěvaček z Púčiku v písničkách
Má milá, má milá a
Chlastáme na festivalu, snad až na výkřiky "vždyť stojím" ("Stůj rovně") a "všechny" (myšleno věci, které si Ruda zapomněl u pódia). Nejslabší písničkou alba je asi druhá
Zuzanka, nakonec to však nevadí, protože je nejkratší, je obklopená dvěma velkými hity a skvěle v ní hraje Vojta, Ruda na banjo a další. Když se vrátím kde svému
článku o Křídlech, kritizoval jsem tam hlavně dramaturgiji koncertu. Album je zcela naopak dramaturgicky perfektně vystavěné a tak do něho sedí právě i
Smutný příběh, který na Křídlech způsobil prořídnutí publika. Jediná písnička, která mi na albu chybí, je
V noci jsou písničky potišejší s obratem
"rukou se sháníš po skleničce / ve které dávno už víno není / možná je to znamení", ale možná právě její absence prospívá tolik mnou chválené "stavbě" alba, to nejsem schopen posoudit.
2.
Skvělé muzikantské výkony, aranže a zvuk. Poletíme? je kapela složená ze samých skvělých muzikantů, takže to, jak hrají, není překvapivé. Ale Ondřejův klavír v
Má milá, má milá, Vojtův houslový vtip v
Soutěži (který by v kapele, která nešlape, nevyzněl) nebo v
Když dva se opijí či Jáchymovu trubku třeba v
Cirkusu či v
Jedna holka se mi asi líbí, Honzovu basu v
Chlastáme na festivalu či opět v
Cirkusu prostě musím vyzdvihnout. Takhle bych ale mohl pokračovat dlouho.
3.
Rudolf Brančovský. O kapelníkovi jsem zatím mlčel, protože jsem článek nepojal jako recenzi kapely, nýbrž jako recenzi alba skupiny, kterou většina čtenářů (předpokládám) zná dobře z koncertů. Přesto však také napíšu pár slov. Ze začátku působení Poletíme? mi nové písničky kapelníka přišly v porovnání s repertoárem Veselé zubaté slabší. Zdálo se mi, že písničky jdou jaksi do ztracena, že nápad obsažený v první sloce, už druhá sloka nedokáže rozvinout a třetí pro jistotu končí už jen "nanana". Nyní již to vnímám jinak.
Má milá, má milá či
Chlastáme na festivalu jsou jednoznačné jednoduché hity, čím víc mám však v oblibě i druhou stranu Poletíme? na CD reprezentovanou např. písničkami
Když dva se opijí či parádní
Rezatou kotvou. Další zajímavý text nabízí
Černá noc, černej den a i další písničky, o kterých zde nespravedlivě mlčím (většinou ty, které Poletíme? hrají od začátku své kariéry).
Jedinou svou větší výtku tak směřuju k bookletu a celkovému grafickému zpracování CD. Pokud je album zdarma ke stažení, myslím, že by ten artefakt, který si fanoušci kapely koupí, měl vypadat trochu lépe. A mohl by pak být třeba i o 30 korun dražší, aniž by, myslím, ubylo zájemců o koupi. Kde je Rudova originální grafika? Kde jsou texty písniček? Samozřejmě chápu, že nějak výrazněji si s tím pohrát asi nikdo nestíhal. Jako příklad bych přesto uvedl třeba luxusní verzi
Přítele člověka Trabandu, album
Přesletec výtvarníka Petra Nikla, či jednoduché ale krásné digipacky např. Jany Vébrové (
Kykyrý) či Panoptika (Marcel Kříž, Ivo Cicvárek, Žofie Kabelková). Tento způsob boje proti kopírování CD je mi sympatický. Škoda.
Apendix: Opravdu má Ruda v písničce
Holko, holko zpívat "pro člověka, kterej
mě fakt miluje"?