Dnes jsem měl pod mikroskopem C. elegans. - 8.11.2007
Dneska jsme na cvičení z vývojové biologie sledovali pod mikroskopem podivuhodné červy (hlístice, háďata) Caenorhabditis elegans dlouhé asi 1 mm a živící se bakteriemi. C. elegans jsou hodně používané pro zkoumání všeho možného, jsou mnohobuněční a tím pádem nám lidem mnohem příbuznější než třeba bakterie nebo prvoci (a podobnější, mají klasické orgánové soustavy), přesto malí, nekomplikovaní a rychle se množící. Za výzkum na nich byly již uděleny asi čtyři Nobelovy ceny. Čím jsou tak zajímaví? Především předem určeným počtem buněk, které tvoří jejich tělo. Hermafroditní jedinec jich má v dospělosti 959, samec 1031 a nikdy jinak. Jedna Nobelova cena byla právě udělena člověku, který zakreslil vývoj všech buněk, jakým se postupným dělením z oplodněného vajíčka stane červ. To v podstatě znamená, že o všech buňkách (včetně těch prvních dvou, které vznikají rozdělením vajíčka) už v okamžiku jejich vzniku víme, co se s nimi stane, k tvorbě které tkáně budou použity (tedy žádné kmenové buňky, ze kterých může vzniknout leccos, jak je známe u nás). Vědci tento jednoduchý a dnes už objasněný systém u C. elegans dokáží využít ke zkoumání projevů různých genů, zkoumání toho, co způsobuje, že z jedné buňky se třeba stane vajíčko, zatímco z jiné střevo, ale taky zkoumání řízené buněčné smrti, která je nezbytná k správnému růstu (u člověka např. musí odumřít některé buňky na ruce, aby mohly vzniknout oddělené prsty). Prostě zajímavá zvířátka. A zajímavé na nich je také to, že kromě Prahy se v Česku chovají jenom u nás.