Silvestr v Cetorazi. - 7.1.2008 (pokračování)
Hráli jsme také hru „Kjóótóóó“, je z toho opět kouzelné video, které natočil Jony. Jakub mimořádně přečetl své poslední dvě „zbytovské povídky“ a Jony si je pak opsal z Jakubova všestranného diáře do počítače. Také jsme hráli hru, ve které se z Vojty stala Dafné, většinu fotek z této hry jsem ale musel zcenzurovat a do své webové fotogalerie jsem je nezařadil. Terezka Esterlová prohrála svou sázku, že vydrží nehrát hru "hašpa", měla ale štěstí (a Jeseter smůlu), že se o nic nevsadila. A Kubišta měl štěstí, že mu bylo dopřáno se hru naučit. Kolib vytáhnul hru Funkenschlag (česky Vysoké napětí), naučil to několik nadšenců a neslavně zvítězil. Večer jsme šli tradičně zpívat do kostela některé hity z EZ, které jsem vybíral já s Vojtou a ačkoliv mohl vybírat kdokoliv, již nikdo další nic nevybral a já byl nařčen z toho, že jsem vybral plno blbostí. Nešli jsme ovšem do moravečského kostela, ale do katolického kostela v Cetorazi, jehož návštěvu domluvil předem velkej Čáša při výpravě na brusle s místním vesničanem, který má od kostela klíče. Vesničan však rozhlásil, že tam budeme zpívat, a přišlo si nás poslechnout docela dost lidí, což bylo mírně žinantní, neboť jsme si zpívali jen tak a často ne úplně nejlépe, prostě jak jsme zvyklí. Aby se to trochu vyrovnalo, přítomné Johnnyho ovečky zazpívali i některé své nacvičené písně. Pak už byla půlnoc, zazpívali jsme hymnu za doprovodu ČRo-Praha a vypili sekt. Krokodýl se chopil heligonky a hrál jeden hit za druhým a většina z nás tancovala a během toho se pomalu opíjela. Já jsem skoro nepil, nějak tam byli věci, na které jsem neměl chuť, ale třeba Jakub, Bára nebo Terezka Mičková byli po pár hodinách trošku opilí. Po dlouhé heligonkové smršti došlo na chvíli taky na kytary a pak už šla většina lidí spát. Nakonec tam ve čtyři hodiny zůstali: Terezka Esterlová, která šla pak hned spát, Kubišta, ten šel spát brzy po ní, Bára s Jakubem, kteří šli bruslit a já s Vojtou, kteří jsme si pustili Emerson, Lake & Palmer a popíjeli gin. Brzy po páté jsme šli spát všichni.
Ráno se snídaně nekonala, vzbudili jsme se na oběd, sbalili se, uklidili, Jakub polil notebook, kterýžto odešel (seminárka však naštěstí zůstala zachována) a rozjeli jsme se. První odjel Vojta směr Plzeň, pak Krokodýlovo auto, pak Kolib s Martinou a Hašlerka do Pelhřimova a nakonec Bára, Terezka Esterlová, Čáša a ETF přes Moraveč také do Pelhřimova, kde jsme s Jakubem těsně stihli autobus domů, kde už ti, kteří jeli do Pelhřimova s předstihem, seděli. Jony, Terezka Esterlová a Bára jeli autobusem do Prahy. Cestou do Pelhřimova nás ještě čekalo překvapení v podobě podivně se pohybujícího trabantu v Moravči, se kterým jsme se málem střetli.