Koncert a CD skupiny Olats otesoc. - 17.12.2009
V pondělí jsem byl v Praze ve Strašnickém divadle na koncertě Olats otesoc. Koncert mě bavil, ale přišel mi nejslabší z těch tří, na kterých jsem měl možnost zatím být. Přemýšlel jsem, čím to mohlo být způsobeno a mám několik hypotéz: 1. Byl jsem unaven po náročném víkendu. 2. Už Olatse znám a vtip jejich písniček už mě tolik nebere (po poslechu CD tuto hypotézu zamítám - viz níže). 3. Příliš mnoho hostů a málo samotného Olatse.
Olats otesoc si sice vtipným způsobem dělají legraci z televizních galavečerů, ale těch hostů asi bylo opravdu hodně. Dva moderátoři, houslista, cellistka, flétnistka, tanečník, skupina z DAMU, dvě zpěvačky, dva baleťáci... Moderátoři měli několik velmi vtipných momentů ("živý" televizní vstup ze Staromáku, kde se údajně odehrává koncert Olats otesoc, i když dotazovaní náhodní kolemjdoucí o tom nic nevědí; baletní výstup apod.), ale prostor měli asi až příliš velký. Dvě zpěvačky (že by z popového oddělení konzervatoře?) s nějakou srajdou (tuším, že záměrně srajdou) byly už pak zcela navíc (i přesto, že jim to slušelo). Nejlepší byli samozřejmě hosté, kteří nějak doplnili či ozvláštnili přímo výstup Olatse. Např. spojení písně Vesmírná a vystoupení baleťků z Pražské konzervatoře vytvořilo neuvěřitelný kýč. Právě proto (nikoliv přesto) to ale byl jeden z nejlepších momentů koncertu.
Zatím jsem zažil tři koncerty Olatse. Ten první, letos 14. února, se obešel v podstatě bez hostů, hrála jen předkapela. Ten nedávný v kavárně Divadla Na Prádle už uváděli moderátoři a obsahoval šílenosti jako soutěž Poznej rodiče Olatse apod. a nedošlo na některé zásadní hity (podobně jako tentokrát). No, uvidíme, kam se bude dál rozvíjet cesta této zajímavé skupiny.
Spolu se vstupenkou jsme jako dárek dostali i sedmipísničkové CD. To CD od té doby sjíždím a moc se mi líbí. Škrtám proto hypotézu č. 2 (viz výše). Zpěv je občas falešný a s dalšími drobnými chybami, ale nahrávka má přesto obrovské kouzlo. Hudebně mi to co chvíli připomíná něco již slyšeného (namátkou - začátek písně Kubánská jak něco od Poletíme?, Já ráda čtu, parodie na hlubokomyslné šansony, v jednu chvíli trošku Čokovoko apod.), nevadí to ale, klavír (občas nahrazený klávesami) i občasné housle jsou dostatečně zajímavé, vícehlasy fungují a zpěv Honzy Ciny pak úplně výborný, jeho sestup po "byla velká přestávka" v Kubánské mě opětovně dostává.
Texty jsou pak kapitola sama pro sebe. Olatsové si i na tak malé ploše sedmi dvouminutových písní dokáží dělat legraci z tolika věcí (texty písní, hudbou, zpěvem), až to na rozum nejde. Výborná je např. písnička Zdeňka, která zní jak parodie na projekt Jana Buriana Dívčí válka, Chlapeček a vlastně všechny. Už se těším, až nahrají i své další hity, o kterých spíš jen tuším, než že bych je z těch třech koncertů znal. Na to, že skupina je vlastně divadelní a koncerty mají blízko ke komediálním představením, je CD překvapivě dobré.