Sjezd. - 3.10.2005
Ahoj. Krátce se zmíním o dalších zážitcích ze Sjezdu. Cestou na Sjezd jsem se v Havlíčkově Brodě za pochodu po peróně nepozorovatelně smísil s Pardubickou mládeží (vystoupil jsem totiž z vlaku od Jihlavy přímo do jejich středu) a když si mě všimli ustanovili mě svým vůdcem. Řekl jsem jim tedy, za jak dlouho budeme vystupovat a pak jsem je vedl ke kulturáku v obavě, že jdeme na úplně jinou stranu, naštěstí nás tam šlo víc. Například Františka Hájková, která vystoupila z vlaku od Brna a které jsem se pokusil zeptat, co má společného "JONY" a "Cheb". Odpověděla, že má zakázáno o tom mluvit a tak jsem se radši dál neptal. Úplně jistě nevím dodnes v podstatě nic. Páteční večer pak proběhl bez problémů, zjistil jsem, že nějvětšími šéfy na Sjezdu jsou všichni tři trollové (byli tam včetně Pleskače možná o několik hodin dříve než Štáb), postupně byli ale ze své pozice vytlačeni jinými, např. Fryščokovými. U Pokušení jsem málem usnul, neboť oslí můstky typu "Krysa, hele ji, tak tady je..." mě velmi unavovaly. Přesto jsem večer ještě vydržel dost dlouho - napřed v hospodě a pak i ve škole, u počíatče a tak. Museli jsme také vyklidit předem zabranou Zrůďáckou třídu, neboť do ní někdo vlez. Vyplatilo se to ale, nakonec jsme spali na koberci v tajné místnosti s magneťákem. Také jsem se přesvědčil, že jsem vzorem pro Čášu, neboť se mnou neustále spolupracoval. To mě těší, ale je to také velká odpovědnost.
Přednáška Honzy Keřkovského byla bomba. To jsme ale samozřejmě všichni čekali. Horší byl následný Hyde park (kde po vzoru královny v tom londýnském se nesmělo nadávat pouze na Martina Balcara), myslel jsem si, že Keřka bude mluvit víc, místo toho hodně mluvili nějací severomoravští charismatici, o evangelizaci na náměstích a podobných věcech, Roman Mazur naštěstí oponoval a Jarda Pechar přišel s tím, že mu víra zabraňuje kopírovat cédéčka, což je ušlechtilé a dodal k tomu celkem rozumný příklad o některých mladých ze Strmilova, kteří jsou kopírováním tak posedlí, až z toho blbnou. Film se mi líbil (námětem trošku připomínal Policistku :-). Katka Šarközi bohužel nepřijela, díky tomu jsem se ale dostal na Erazima Koháka, který přednášel o malém Já a velkém Já a co je do něj zahrnuto a že někdo si cení své ženy víc než své vlastní ruky, což je také chvályhodné. V diskusi dostal jednu otázku na psychologické téma a jelikož není psycholog, stručně na ni po svém odpověděl a pak začal mluvit anglicky. Vyšlo najevo, že mluví ke své ženě, psycholožce. Spolu pak sehráli improvizovanou anglicko-českou ilustrační scénku o cholerickém otci a jeho dítěti. Paní Koháková málem přetáhla svého Erazima židlí. Michael Hána se hned po přednášce Kohákovým pochlubil se svým sedmým potomkem, vystavený článek z novin v předsálí jsem ale bohužel nanašel. Na pěvecký sbor Jakoubek jsem se zašel podívat jen na začátek, abych si prohlédl kostel a poslechl prvním pár písní z Taizé, pak jsem se na chvíli zakecal a z koncertu nebylo nic. O to víc jsem se vyblbnul na Veselé zubaté, i když hodně písní bylo nových a neznámých, neboť, jak jsem vyrozuměl, bude nové album. Některým se Zubatka nelíbila a tak odešli do hospody (Čaškovy a jiní včetně JONYho). Hrdiny koncertu byli Dolly s Krávou, několikrát vyfocení kameramanem při skotačení v kotli, a Kubištix, který si přišel na pódium zařvat "Stála kráska na mostě..." a pak tam pařil. V Pubu jsem se zúčastnil improvizovaného koncertu tria Estrleho jeseter (Jakub z Dačic - elektrická kytara, Vojta Esterle - baskytara, JONY - bicí), které první dvě improvizace (Má duše má tvar krychle apod.) zachraňovalo jistotami Knockin' on Heaven's Door (+ Světozor) a Když jsem já sloužil. Večer v hospodě se dandí představil se svou druhou heligonkou, kterou nikde nevozí, neboť se mu nevejde do batohu. Teď ji měl i s futrálem a samozřejmě došlo na hity Beskyde, Beskyde, kominíček, Dráteník, Stará bába Blažková, Dneska to rozjedem apod., za což Krokodýl obržel z vedlejšího stolu pivo a rum. V přestávkách mezi písněmi jsem s Támar probíral endosymbiózu, fagocytózu, střevní mikroflóru, fylogenetický vznik placenty, oslabování viru HIV, reprodukci virů obecně, všudepřítomné bakterie a roztoče a jak to chodí na vysoké škole. Ve škole na počítačích pak bylo veřejné promítání filmu Dolly a Kráva hrají fotbal, či jak se to přesně jmenuje od TV Dollynec a Dolly týmu, jehož jsem členem. Na Sjezdu jsem tradičně fotil a tradičně z toho nic nebude, pokud přece jen, fotky se samozřejmě objeví v mé Fotogalerii. Na digitál půjčený od Kubišty jsem nafotil také spoustu zajímavého materiálu, např. přednášku pana Koháka včetně scénky (na prohlížení fotek se vybavte trochou fantazie), spráskání jihlavského Vlčka a jiné. Nevím, ale kdy ty fotky sám uvidím. Paní Koháková se podivovala, jaký jsem to zvláštní fotograf ("big one and small one").
V neděli byly bohoslužby a pak jsme někteří poobědvali v čínské restauraci. Já jsem si dal zapečenou zeleninu - oběd za 28 korun, Jakub měl svůj talíř nad svíčkou trochu dražší, z "masa tří druhů", které si dali Esterlovi, jsem měl trochu obavy.