Dnešní přednášky. - 31.10.2005
Dobrý den, vítám vás zde. Dnes jsem měl tři přednášky. V jedné (Základy buněčné biologie) jsem se např. dozvěděl o existenci snRNA, ale hlavně jsem jsem se dozvěděl, že když rozmotáme a natáhneme všechnu DNA z těla kojence, bude dlouhá jako vzdálenost Pluta od Slunce 15x tam a zpátky.
Ekologii nám dnes poprvé přednášel Jan Lepš, rostlinný ekolog, který nám vyprávěl o kompetici (konkurenci) u rostlin a na druhou půlku přišel opět náš hlavní přednášející Zdeněk Brandl. Od prof. Lepše jsme se např. dozvěděli, že "velikost individua je důležitější než druhová identita (dospělý smrk lehce zastíní a potlačí dospělou Calamagrostis (třtina), ale dospělá Calamagrostis zahubí smrkový semenáč)". Na trampském příkladu nám vysvětlil také rozdíl mezi interferenční a exploatační kompeticí. Když se na trampu jí z jednoho kotlíku, tak ten, kdo všechny ostatní od kotlíku odstrkává a bojuje s nimi (když se jí poridge, tak oblíbená finta je prý ho trochu dát soupeři do vlasů a pak při boji o žvanec využít jeho nesoustředěnosti) je zastánce interferenční strategie; opačná strategie (exploatační) pak je spotřebovat zdroj (v tomto případě třeba sníst poridge) tak rychle, než se k němu dostane soupeř. Zastánci této strategie nemusí se soupeři bojovat, můžou s nimi dokonce mile konverzovat (zatímco se cpou). Zakladní ekologická poučka zní "Mrtvej kompetitor - dobrej kompetitor". Také nám vyprávěl o negativním efektu zprostředkovaném ohněm ("strategie: ať mně chcípne koza, hlavně když sousedovi chcípne kráva"). Jako příklad uvedl nějaké palmy z Floridy. Jejich listy jsou napuštěny vysoce hořlavou látkou, což v oblasti častých požárů může vypadat jako špatná strategie. Ovšem omyl. Je to dobrá strategie. Palmy mají totiž pupeny pod kůrou, která sice shoří, ale pupeny už ne. Když tedy vypukne pořár, shoří konkurence (jakési borovice, které jinak palmu zastíní) i sama palma, vznikne ale dost živin a noví jedinci hned vyraší z pupenů, které se zachránily. Některé rostliny zase vytvářejí těžko rozložitelný opad, což je strategie "budu škodit i když budu mrtvej", navíc "ještě můžu vylučovat chemický hnusy". Když mají dva organismy ale rozdílné niky (diferenciace nik), tak si nekonkurují. Jako příklad může posloužit: "když budu zavřenej někde sám s veganem, nebudeme si konkurovat o jídlo, on sní všechny pšeničný klíčky a na mě zbude maso a bude se nám dařit oběma dobře".