Brigáda na Hájovně 2006. - 20.7.2006 (pokračovaní)
Orlice byla vzhledem k nákladu nebezpečná, rozhodli jsme se to tedy objet. Kousek před boudou ale najednou chyběl na cestě mostek, byl vykopán při pokládání nové betonové roury. Koryťák se rozhodl objet to. Cesta, po které se vydal (ta nejbližší možná), ale brzy skončila. Probojovali jsme se však statečně (jednou jsme málem uvízli v jakési díře) na konec lesa, ale tam byl ohradník pro krávy. Tom vyskočil, vytáhl jednut tyčku a položil drát na zem a traktorista ho se svým strojem a veškerým nákladem (písek se za celou dobu zběsilé jízdy ani nehnul, někteří traktoristi jsou zkrátka mistry) přejel. To se ještě opakovalo až jsme dojeli na jakousi cestu, po které jsme s drobnými obtížemi dojeli k boudě. Dorazili jsme akorát v čase vhodném na přestávku a svačinu. Taky už jsme měli hlad. Pak jsme vykopali díry a zasadili betonové sloupy, Koryťákova obrovská síla a zkušenost se nám velmi hodily.
V pátek jsme čistili potok v oboře od naplavenin (zvláště u mostků), začalo ale pršet, takže jsme to brzy zabalili. V největším dešti jsme svačili a leželi v jedné z menších budek a Tom začal vyprávět celou historii Klabzubovy jedenáctky, což samozřejmě všechny pobavilo. Tom také během týdne s drobnými obtížemi vytvořil baseballovou pálku (jednu tyč po dlouhém a náročném ořezávání na poslední chvíli před dokončením zlomil) a sportem číslo jedna se stal baseball. Fotbalu měli všichni dost po prvním týdnu, kdy ho neustále vyžadoval tým z Husovic (který v sobotu odjel, takže jsem je napodruhé už nezastihl), ač vždycky prohrál a volejbal se tolik nehrál. V baseballu jsme si to dokonce rozdali s jedněmi asi katolíky, kteří šli zrovna kolem putujíce na Velkou Deštnou.
V sobotu jsme uklidili a odjeli. Vzhledem k tomu, že téměř nepršelo a do práce se šlo každý den, dostali jsme docela dost peněz a hajní s námi byli snad spokojení, můžeme se tedy, doufám, těšit na Hájovnu 2007 a taktéž doufám, že tam nebudu nejstarší (tímto apeluji na svého staršího bratra, Jiřího Zezulu a Peťana s Lenkou).
Co dodat? Během Brigády, samozřejmě, jak už to tak bývá, vzniklo dost různých fórků (např. obestavění oplocenek kolem těch dvou, kteří spali celou dobu venku) apod., ale ty nemá smysl v již tak dost rozsáhlém článku popisovat (nebo třeba to, jak se Jantar poslední den vysmál nejvyššímu hajnému Bílkovi), každý si pamatuje něco jiného a každému se tam snad líbilo a bude se snažit přijet příště znova. Kuna for ever!