Státnice. - 24.6.2009
Na konci dubna jsem odevzdal druhou verzi své bakalářské práce (ke stažení zde) a měsíc na to ji obhájil (prezentace ke stažení zde) a tak mě pustili ke státnicím. Ke státnicím z biologie si u nás musím vybrat tři z osmi možných předmětů (seznam zde), jediné pro mě myslitelné byly čtyři: zoologie, buněčná biologie a genetika, ekologie a fyziologie a vývojová biologie živočichů a rostlin. Dost těžká volba, neboť např. genetiku nebo fyziologii rostlin nezvládám (fyziologii rostlin jsem neměl ani jako předmět), přesto jsem z této čtveřice nakonec vynechal ekologii, přijde mi dost záludná, okecávací a nebezpečná. Pro fyziologii hrálo i to, že vývojová biologie se během ní nezkouší a profesor Sehnal, který vývojovku učí, ke státnicím nechodí. Státnice vždycky probíhaly formou pokecu se zkoušejícími, letos poprvé tomu chtěli dát nějakou ("spravedlivější") formu a tak to probíhalo jako u maturity, tj. losováním otázek (ovšem bez potítka). Otázky k mým předmětům si můžete prohlédnout zde.
V úterý 16. května, zhruba 14 dní po obhájení bakalářky, jsem se dostavil k první zkoušce - zkoušce ze zoologie. Byl jsem první, hned v osm ráno a šéf zoologické katedry Nedvěd, který zkouší bezobratlé, se asi o minutku opozdil a tak jsem začal s obratlovci. Napřed jsem zdárně prošel namátkovou poznávačkou (poznal jsem na obrázku chiméru, alky i narvala - dokonce jsem věděl, že to dlouhý, co z něho čouhá, je zub), pak už to ale bylo jen horší. Dostal jsem otázku č. 6 (předci čtyřnožců, první čtyřnožci, krytolebci, předci obojživelníků...), čili celou zaměřenou na zkameněliny (snad jako jediné žijící zvíře jsem zmínil bahníky jakožto nejbližší žijící příbuzné čtyřnožců). Trochu jsem popletl zásadní rody Acanthostega, Ichthyostega, Tiktaalik s rody typu Eusthenopteron, ale čtvrthodina utekla hodně rychle (na každý ze tří předmětů byla půlhodina a vždycky to uteklo dost rychle) a tak byl čas na druhou část - na bezobratlé. Dostal jsem otázku č. 21 (kostry a schránky bezobratlých, morfologie a anatomie, látkové složení, příklady taxonů), musel jsem si ji vytáhnout z terárka s nějakým sklípkanem. Ohledně koster a schránek jsem si samozřejmě vzpomněl na měkkýše, taky na houbovce, ramenonožce apod., o složení a vzhledu schránek jsem toho ale moc nevěděl, zkoušející se mi zasmáli, když jsem špatně vyslovil jeden latinský název a ke konci jsem se vyloženě ztrapnil při poznávačce, neboť jsem nepoznal třásněnky a vši jsem nazval klíšťaty, pak jsem se sice opravil, ale stejně... Měl jsem pocit, že mě musí jistě vyhodit a zvažoval, jestli se k dalším zkouškám vůbec dostavit.
Přes noc jsem se přesto učil fyziologii rostlin, o které nic nevím, a ve středu 17. června šel na další dvě půlhodinové zkoušky (většinou se to dělá v jednom dni, mně to vyšlo takhle na dva a snad mi to i pomohlo). Z fyziologie živočichů jsem dostal otázku č. 11 (Dýchací soustavy živočichů. Evoluce, anatomie, funkce a regulace plic obratlovců.), k tomu jsem něco málo řekl a pro fyziologii rostlin jsme u té jedenáctky zůstali (takže Transpirace a tepelná bilance listu. Difusní odpory. List jako evoluční trade-off.). Řekl jsem nějaké obecnosti, profesor fyziologie rostlin po mně sice chtěl různá konkrétní čísla, jako např. kolik vody rostlina vyloučí za sekundu apod., ta jsem ale neznal. Pak jsem šel na oběd a po něm na buňku. Z buněčné biologie jsem dostal první otázku (Buněčná teorie, základní atributy živé buňky), čili celkem jednoduchou věc, ale dost okecávací (toto umění neovládám), možná by bylo lepší, kdyby po mně chtěli, abych mluvil o nukleových kyselinách apod. Z genetiky jsem si vylosoval třiadvacítku (Genetika populací - velké panmiktické populace, Hardy-Weinbergova rovnováha, procesy rušící rovnováhu ve velké panmiktické populaci) a pak už byl konec.
Díky mému trapnému výkonu jak u obhajoby tak u státnic mě nevzali do magistra, no, za rok mi stejně bude 26 a to by mi případné studium zkomplikovalo. Mám možnost se samozřejmě každý půlrok (počínaje únorem 2010) do magistra hlásit, ale znamenalo by to zažít opět tento maraton (přijímačky do magistra vypadají vlastně stejně jako bakalářské státnice), což nevím, jestli se mi tedy chce. Na druhou stranu: nevíte někdo, k čemu mi teď je, že vím že kormorán velký se latinsky řekne Phalacrocorax carbo, že hlavní dvě skupiny bezobratlých se jmenují Ecdysozoa a Lophotrochozoa a že mediátorem na synapsích parasympatiku je acetylcholin (který je následně rozkládán acetylcholinesterázou)?