Trojka Pirátů. - 1.6.2007
To bylo tak: Elizabeth S. napsala (podepsaná jako "kapytánka Beth Drsná") 29. května 2007 15:48:52 na Trollský guest: "Du se ve štvrteg poďyvat na Jacka, jag to válý f tom Koncu svjetla...ééé světa. Deby ste něgdo zrovna byly f Práglu, tag my napište,nebo pošlete sovu, možem se jýt vopýt...ééé..poďývad spolu. Numero znáte, ne? Špynavá perla (...)." Odpověděl jsem něco ve smyslu, že pokud hledá mladého muže, se kterým se chce opít, tak se na mě může vždy spolehnout. Pak jsme si vyměnili ještě několik SMS (doufám, že slečně pirátce E.S. nebude vadit, když tu uveřejním naši soukromou korespondenci):
29.5.2007 19:32: Ahoj, kapitáne! Tak my dvě pirátky s tebou počítáme, ve čtvrtek večer na filmeček - a přespat u nás můžeš. Kdy přijedeš? Ať víme, na kdy kino.
30.5.2007 9:07: Hula rum! No, Terez může až večer, kino tak kolem osmý. Nevadí? Juknu na net a ještě se ozvu, jo?
30.5.2007 21:48: Hola pyráte! Tak dopluj do multikina Ládví - hnedka u výlezu z metra C Ládví. Začíná to 19:30, já se tam budu opíjet už od 19 h. Rum a šavli s sebou
Milí přátelé! Kdo by odolal?? Ve čtvrtek jsem se tedy vypravil do Prahy (měl jsem to stejně po cestě domů a chtěl jsem v Praze něco zařídit, např. koupit nové CD Trabandu, jeho luxusnější verzi, ale nikde ho neměli). Cestou se mi stala velmi zvláštní věc, která by se hodila jako samostatný článek po bok všech mých příhod s Českými drahami. Mezi Veselí nad Lužnicí a Táborem byla výluka. Cestující (mezi nimi i já) si z vlaku přestoupili asi do šesti autobusů. Ten, do kterého jsem nastoupil já, ovšem nešel nastartovat. Před nádražím ve Veselí je velmi mírný spád a řidič prohlásil, že je potřeba autobus roztlačit, dokonce se chvíli tvářil, že to chce i po některých cestujících v autobuse (po mužích). "To bys ale musel otevřít dveře," trefně si pro sebe poznamenal jeden z nich. A tak jsem byl po chvíli svědkem, kterak pět řidičů autobusů a jeden výpravčí v červené čepici roztačují auobus plný cestujících. Napřed jim to moc nešlo, ale povzbudivé volání našeho řidiče, který seděl za volantem, jim dolalo síly a na podruhé již autobus pár metrů tlačili (ani bych nevěřil, že je to jak lehký stroj), řidič nastartoval a odjeli jsme směr Tábor. Další cesta probíhala v pohodě, v Praze jsem zařídil, co jsem chtěl (jen to CD jsem nekoupil) a jel do Ládví. Přišel jsem těsně po sedmé, potkal slečnu Elizabeth a po chvíli i Michala Šupitu, který seděl u jiného stolku a pozoroval Babou, jestli si ho náhodou nevšimne. Pak přišla i Terezka a šli jsme dovnitř. Chlápek za pokladnou si o nás sice myslel, že jsme nějaký úchylný, protože jsme si vybrali místa, ze kterých není dobře vidět (Babou, Babou, cos to vybrala), ale sál byl poloprázdný a tak jsme se nakonec posadili jinam.
Šupi nejprve netušil, na co jde, a když se to dozvěděl a zjistil, že jde o třetí díl, doznal, že neviděl žádný z předchozích. Poslouchat potom Terezku, která sice předchozí díly viděla, ale moc si z nich nepamatovala (např. nevěděla, kdo to je Norrington), jak děj překládá nechápajícímu Michalovi bylo skutečně vtipné.
Film se mi líbil a místy jsem se skutečně smíchy až řezal do kolen, je tam totiž plno skvělých vtípků. Samozřejmě, některé scény by nemusely být, některé jsou přemrštěné a vzájemné pirátí podvody jsou trochu zmatené (ale to mi ani nevadilo). Jsem zvědav na čtverku, práce v ní bude mít Jack a spol. hodně. Nechci zde nic prozrazovat, ale už se těším, až si o tom s některými z vás pohovořím.