Další velmi povedený jarní Zbytov. - 7.4.2009
První na Zbytov dorazily holky Mičkovy a vyšly si na procházku po okolí. Pak jsem přijel já s Pášou, Lenkou Lukešovou a Hašlerkou – dovezl nás Lenčin strejda – a zároveň přijel i Kuba Kadeřávek. Později dorazili i další, z Chrudimi přijel Honza, Jakub s Bárou a Šimon (ale bez kytary, kterou nechali na chodníku a zachránil ji až hodný kolemjdoucí, a bez Jakubovy bundy a peněženky), z Bystřice od autobusu dovezla Terezka partu Brňáků (2x Františka, 1x Jáchym, 1x Lucka). Seděli jsme v kuchyni, večeřeli, povídali si a také čekali na autobus, který Jony vypravil z Prahy s odjezdem ze zastávky „Jarov – evangelický sbor“ v 19:06. Autobus, ve kterém na Zbytov cestovali Ráchel, Tereza a Vojta Esterlovi, Anička Hůlková, Lucka Náhunková a Dorka Plíšková, měl podle jízdního řádu naplánované dvě zastávky. V Chotěboři (zastávka „Chotěboř – Vilja“, na příjezdu dvouminutové zpoždění z důvodu bloudění) přistoupil Malý vlk, zastávku Malochýn zrušil Petr Jun tím, že dovezl Krávu i Dolly Malému vlku do Chotěboře a prohlásil, že v čase příjezdu autobusu už v Malochyni všichni spí. Večer na Zbytov dorazil také Krokodýl, kterému odpadlo jedno hraní, kvůli kterému plánoval přijet až v sobotu ráno. Když jsme se všichni pozdravili a vyřídili pozdravy těch, kteří nemohli přijet, a všichni se navečeřeli, měla přijít na řadu tradiční povídka. Jenže ouha! Jakub žádnou nesepsal, prý mu (snad dočasně) došla inspirace. Po sedmi povídkách (ta poslední nebyla dosud vystavena na net; pár z nich jsem si teď přečetl a o to více mě mrzí to, že teď žádná nevznikla) tedy najednou nic! Skoro bych to i přirovnal k Jonyho absenci na minulém Zbytově. Mezeru v programu jsem čátečně zaplnil přečtením dvou stránek z Palackého Dějin národa českého o Václavu Hájkovi z Libočan, svůj výstup jsem ale původně plánoval jako předskokanství. Malý vlk pak přesvědčil některé, aby si s ním zahráli Agricolu, já s Vojtou a Honzou jsme zpívali různé písničky, hlavně ze zpěvníku Suchého a Šlitra (Krajina posedlá tmou, Tři tety, Tereza, Píseň pro kočku, Miláčku, Černej nebožtíku, Kubistický portrét, Dítě školou povinné atd. atd.). Popíjeli jsme víno, kterého byl tentokrát dostatek. Jáchym usnul ve svém oblíbeném křesle, pak se snad přestěhoval za pec. Poslední jsme v kuchyni zůstali Vojta, Malý vlk a já a teoretizovali jsme zhruba do tří a chystali se jít spát, když tu jsem nerozvážně nakousnul problém, před kolika lety by mohl žít nejmladší společný předek všech lidí a navíc jsem to asi dost zmotal a tak jsme šli spát až v pět. Problém se ještě řešil u sobotní snídaně, pak už na něj naštěstí všichni zapomněli. Po snídani se vrátili obdivuhodní pracovníci (Krokodýl, Kuba Kadeřávek atp.), kteří již od rána nakládali v lese dřevo na traktor. Jedna parta (obě Františky, obě Lucky, Áňa, Vojta, Tereza a Šimon) jela kamsi vybírat kameny z pole, sousedi Honzovi závidí tak schopné pracanty. Jakub klasicky štípal dřevo, Malý vlk s Pášou a Jáchymem dělali ohradu pro ovce, Dorka s Lenkou, Hašlerkou či Bárou odkorňovali kůly. Honza, Jony, Krokodýl, Kuba Kadeřávek, Hašlerka a já jsme šli na včelín, ale z původně profesorské práce se vyklubalo něco poněkud jiného, hlavně po větě Honzy Kellera: „No, včelín bude odtud sem, tady je to potřeba vykopat do roviny. Jo, a tady ten velký pařez uprostřed je potřeba odstranit.“ Vykutali jsme rozvětvený pařez a pak nastaly různé problémy, např. se zdálo že nefunguje hadicová vodováha na měření hloubky potřebného výkopu. Dorazil také Fanda s Madlou a Fanda chvíli asistoval u včelína, pak také štípal dřevo. Kolem Zbytova projelo auto se zmrzlinářem a Jáchym s Malým vlkem nadšeně čekali, až se bude vracet, já s Martou jsme jim to vymlouvali, že se nevrací a pokračuje do Bystřice. Během čekání jsme ale rovnali velké šutry u vjezdu a vytvořili jakousi mohylu/vývěsní štít, který ale může někomu připomínat spíš koňský hrob. Hodně jsem fotil, hodně fotila taky Dorka Plíšková. Jony si v obchodě zapůjčil videokameru a natočil spoustu materiálu, jsem zvědavý na výstupy. Mj. také objevil zajímavou funkci makro a jal se natáčet mravence. Oběd, který připravovala Bára, byl kolem druhé hodiny (těstoviny). Pak odjela Lenka s Hašlerkou a s Pášou. Odjela taky Terezka Mičková. Chvíli jsme ještě dodělávali načaté práce, ti, kteří byli dopoledne na poli, se zdárně uplatnili např. při odkorňování. Já se musím mírně ohradit proti všeobecně přijímané tezi, že fotím a nic nedělám, např. jsem s Kubou Kadeřávkem rovnal polena do rázu, či zryl jeden ze záhonů. Pak jsme podnikli něco, na co se bude, myslím, ještě dlouho vzpomínat. Honza Keller již v pátek navrhl, že bychom mohli sjet Svratku z Jimramova na Zbytov. Po obědě jsem s ním, Jonym a Jáchymem sundal prastaré laminátové lodě z třetího nebo kolikátého půdního patra, Jáchym pak sehnal sedačky a naložili jsme je na cajdák zapřažený za žigula a odjeli do Jimramova. Jony jel dodávkou a během cesty udělal dva velmi zdatné manévry, nad kterými zůstává rozum stát. První hned při odjezdu, když během couvání o dva centimetry nenabořil Kolibovu fabii, druhý v Jimramově, kdy podobně těsně projel „vzrušující soutěskou“ mezi auty. V Jimramově Honza Keller navrhl, že by bylo možná lepší sjet spíš kousek nad Jimramovem, ale nakonec jsme se rozhodli pro původní verzi. Navíc jsme dost spěchali, už v 16:45 jsme měli vyzvednout paní Dášu Voňkovou v Poličce u vlaku. Jely tyto dvojice: Jakub s Bárou na malši, Jony s Dorkou na zavřence, Martina s Kolibem tuším že na štice, Františka Švandová s Luckou Náhunkovou na vydře, já s Ráchel na vydře a Jáchym s Františkou taktéž na vydře. Dost mi teklo do lodě, měl jsem vodu téměř po kotníky (boty jsme si nechali u Honzy v autě), ale to nic nebylo proti Hájkům, kterým tam bohužel teklo tak, že museli několikrát přerušit jízdu a nakonec to vzdali asi v polovině. Šutry se (s výjimkou několika u břehu) nevyskytovaly, proud byl silný (párkrát za cestu jsem měl i trochu problém vytočit zatáčku, ale nějakou rezervu jsem měl vždycky), vody bylo dost. Jez ve Strachujově se změnil jen v malé zhoupnutí, kdo ví, jsou-li po něm při menším stavu vody nějaké památky. Kousek před cílem, asi jednu zatáčku před lávkou, kde na nás čekalo pár fanoušků (Esterlovi, Malý vlk, Áňa, Fanda, Madla, Krokodýl, Kuba), se však Honza s Martinou cvakli. Chtěli objet jednu větev vprostřed řeky, ale nějak se nestihli dohodnout jestli zprava či zleva a naprali to do ní, Kolib se jí chytnul a zůstal na ní viset, Martina se ocitla ve vodě a loď rychle odpula. Kolib pak skočil do vody a po pár tempech vylezl na břeh. Těsně před nimi jel Jony, který začal okamžitě přistávat, já jsem přistál až o kus dál. Františka, která, tuším, jela za nimi, chytala odplouvající loď; ta však byla dosti rychlá a navíc celá ponořená, takže se Františka cvakla taky. Pak jsme pěšky došli na Zbytov a já s Honzou Kellerem jsme vyrazili do Poličky pro Dášu Voňkovou a svezli Jonyho do Jimramova k jeho autu. Pak byla svačina – krupicová kaše.