Článek Martina Paclíka o hnízdění v dutinách. - 2.2.2006
Ahoj. Odebírám odborný časopis o ptácích Sylvia (Sylvia atricapilla = pěnice černohlavá je v logu České společnosti ornitologické). Nedávno mi přišlo číslo 41/2005. Možná si vzpomínáte, jak jsem tu kdysi v počátcích psal o mém rozhovoru s Martinem Paclíkem o strakapoudech a špačcích. Hned první článek nové Sylvie nazvaný Hnízdění ptáků ve stromových dutinách napsalo autorské duo Martin Paclík a Jiří Reif. Jejich článek se netýká přímo onoho problému se strakapoudy a špačky, který jsem tu kdysi nastínil, přesto vám doporučuji si ho přečíst, jde to snadno. Je ke stažení na osobních stránkách Martina na webu Univerzity Palackého Olomouc v *.pdf.
Udělal jsem pro vás takový malý výcuc zajímavých vět z článku, pokud vám bude připadat, že někdy chybí kontext, je to možná schválně, přečtěte si sami celý článek.
Autoři si v tomto článku, který si neklade větší ambice, než jen nějak přehledně uvést do problematiky, pokládají tyto otázky: (1) Kteří ptáci hnízdí v dutinách? (2) Je nabídka dutin limitujícím faktorem? (3) Dochází k mezidruhové kompetici o dutiny? (4) Jsou dutiny bezpečné před predátory? (5) Jsou hnízda v dutinách zamořena parazity? (6) Je hnízdění v dutině ovlivňováno fyzikálními faktory prostředí? (7) Jsou budky náhradou za dutiny?
Ad 1: Je zaveden termín „dutinohnízdič“. Dozvídáme se, že ve stromových dutinách hnízdí u nás zástupci osmi ptačích řádů (vrubozobí, dravci, sovy, kukačky, měkkozobí, srostloprstí, šplhavci a pěvci) a ve světě ještě např. papoušci a trogoni. Dutinohnízdiči se dále dělí na fakultativní (nevyhraněné) a obligátní (přísné). U ptáků ale není jasné, kam by měly být některé konkrétní druhy zařazeny a autoři článku v tomto polemizují s Newtonem. Dutinohnízdiči se ale také mohou dělit na primární a sekundární, ale ani zde to není zcela jasné, neboť např. sýkorky si umějí vydlabat dutinu, ale většinou to nedělají a hnízdí v dutinách po (jiných) primárních dutinohnízdičích. Zde autoři uvádějí zajímavé příklady, např. špaček a brhlík jsou téměř výhradně uživateli dutin po strakapoudu velkém, zatímco např. sýkory využívají spíše dutiny vzniklé jinak.
Ad 2: Se zaujetím čteme, že hustota dutin se nejčastěji pohybuje v rozmezí 0-60 dutin na hektar. Téma limitujícího faktoru je velmi zajímavě rozvedeno, v závěru kapitolky je také vyvozeno, proč mají sekundární dutinohnízdiči větší snůžky oproti primárním a proč se dožívají nižšího věku.
Ad 3: Ano, ke kompetici dochází, může se i stát, že někteří ptáci nepřežijí boj o dutinu. Autoři se v této kapitolce také drobně otřou o problém, který se mnou Martin rozebral, totiž o kompetici o dutiny mezi špačkem a strakapoudem a výhody a nevýhody zpožděného hnízdění.
Ad 4: Dutiny moc bezpečné nejsou, je zdokumentován dokonce i případ, kdy bylo během sezóny vypleněno 69% hnízd lejska bělokrkého. Podobně jako v celém článku je i zde množství konkrétních dokladů, např. o datlech černých ve Švédsku, kteří upřednostňovali k hnízdění osamoceně stojící stromy na pasekách po těžbě a takováto hnízda byla méně pleněna kunou lesní než hnízda v zapojených porostech. Další zajímavý výzkum poodkryl skutečnost, že kuny si pamatují pozice starších dutin a každou sezónu je pak navštěvují, zatímco nové dutiny zůstávají nějakou dobu neodhaleny.
Ad 5: „Z hnízd sýkory koňadry, která byla ve Švýcarsku pokusně zamořena blechami se vyvedlo méně mláďat oproti kontrolním hnízdům.“ Také se dovídáme, jak který pták rozlišuje mezi čistými a zaneřáděnými dutinami či budkami a jsou zmíněna také velmi zajímavá ochranná opatření samotných ptáků proti jejich parazitům.
Ad 6: Ptákům hrozí přehřátí hnízda, datlové si na pouštích vybírají na jakou světovou stranu dutinu vydlabají. Sekundární dutinohnízdiči bojují o větší dutiny, nespíš proto, že do nich mohou klást větší snůžky. Dlabání dutin datly vyčerpává.
Ad 7: Salašník západní měl v budkách výrazně menší míru predace. Špaček obecný si po sobě uklízí hnízdo. Na závěrečnou otázku článek záměrně neodpovídá.
Závěr: Dutinoví ptáci jsou velmi různí. Představovaná problematika je složitější, než se obecně předpokládá. Autoři se záměrně vyhnuli diskusi o významu budek v ochraně přírody.