Šuspovy botanické historky. - 5.12.2005
Ahoj, víte proč jsou nejteplejší jižní a jihozápadní svahy, na horách však jižní a jihovýchodní? V prvém případě totiž jihovýchodní svahy ochlazuje rosa a naopak na horách je odpoledne často zataženo a tak jsou ty východní teplejší než západní. Víte proč se těžko dokazuje vliv člověka na současné globální oteplování? Podle J.Š. Lepše teploty tak oscilují, že pro jednoznačný důkaz bychom potřebovali pět experimentálních zeměkoulí, ze kterých bychom vymlátili všechno lidstvo a pět dalších, kde bychom lidstvo ponechali. Víte proč je Evropa ve srovnání se Severní Amerikou i Asií tak chudá na počet druhů (zvláště stromů)? Je to dáno tím, že v Evropě jdou pohoří rovnoběžkovým směrem, zatímco v Americe poledníkovým. Když pak nějaký druh v době ledové ze severu tlačí ledovec a z jihu také (např. ten Alpský), "nezbývá mu než vyhynout". V Americe to nehrozí, neboť širé pláně dovolují migrovat a před ledovcem utíkat.
Ano, dnes jsme opět měli přednášku J.Š. Lepše. Vyprávěl i tyto botanické historky: Nějaký jeho kolega byl na vojně a protože "zelený mozky mají občas dementní nápady", vymysleli terénní cvičení, že vojíny vyvezli do nějakého lesa, kde měli plnit nějaké úkoly - místo, kde se nacházejí, podléhalo ale velkým utajením. Kolega botanik seskočil z auta, rozhlédl se a podle tří kytek, které zrovna viděl (mj. i podle dřípatky) správně usoudil, že jsou v Boleticích, neboť v žádném jiném vojenském prostoru nelze najít tyto tři kytky pohromadě.
V roce 1985 vyšla publikace Seznam škodlivých činitelů zemědělství. Když se dělali korektury textu, nějaký filuta změnil slovo bolševník na bolševik. J.Š. Lepš k tomu poznamenává: "To mi tehdá strašně potěšilo."