Pár biologických poznámek k filmu Avatar. - 4.1.2010
Pravděpodobně nejdražší film všech dob, kasovní hit posledních týdnů, fenomén plnící první stránky magazínů, to je dlouho očekávaný nový film Jamese Camerona Avatar.
Film vypráví o domorodých obyvatelích Na'vi (to jsou ti "lidé" s modrou kůží a žlutýma očima), kteří žijí na jednom z měsíců jménem Pandora v systému Alfa Centauri a o jejich boji proti lidem, kteří sem přiletěli těžit vzácné suroviny a při tom plundrují přírodu. Film tak záměrně odkazuje např. k válkám indiánů s bělochy apod., dotýká se otázek ochrany přírody, zneužití techniky (podobně jako další Cameronovy filmy) a jedna z hlavních linek příběhu je variací na naprosto klasický milostný příběh. Hitem je projekce filmu ve 3D, kterou jsem ale neviděl. Velmi oceňované je vizuální zpracování a ve světě filmu dosud nedosažená úroveň počítačových triků. O filmu lze debatovat dlouho, tento článek si neklade za cíl ho recenzovat (na Česko-Slovenské filmové databázi jsem mu dal 4 hvězdičky z 5), obsahuje pouze několik biologických poznámek. Děj filmu se totiž odehrává ve zcela vymyšlené přírodě.

1. Život na Pandoře je založen na DNA.
Pokud život na Pandoře vznikl nezávisle na životě na Zemi, je až příliš velkou náhodou, že je také založen na DNA. Je pro to samozřejmě možné vysvětlení, že život musí být založen na DNA, to bych si ale tvrdil netroufal, neboť v teoriích vzniku života figuruje např. RNA-svět (podporou pro tyto teorie je existence ribozymů) jakožto předstupeň pro dnešní DNA-svět. RNA je ale pořád přeci jen nukleová kyselina vcelku podobná DNA, život založený na ničem zcela jiném není znám.

2. Na'vi jsou příliš podobní lidem.
Existence tvorů takto podobných lidem a přesto nepříbuzných je velmi nepravděpodobná. Na'vi mají např. bradu či žlábek vedoucí od nosu ke rtu, čili znaky, které kromě lidí snad žádná zvířata nemají včetně těch lidem nepříbuznějších - šimpanzů. Ženy lidu Na'vi mají také prsa. Inu, domorodci jsou vymyšlení tak, aby nám lidem stále připadali sexy (což se jistě povedlo).

3. Zvířata na Pandoře jsou příliš plazoidní.
Fascinace dinosaury (Jurský park, Godzilla apod.) způsobuje, že i zde jsou zvířata trochu podobná pravěkým plazům, přestože je nemyslitelné, aby na Pandoře žili skuteční plazi. A draci jsou vlastně taky plazi, že.

4. Na Pandoře jsou obdoby hyen, koní, psů apod.
Na Pandoře jsou stromy a zvířata podobná těm ze Země, i když je opět nemyslitelné, aby si byla příbuzná. Přesto teoreticky mohlo něco takového vzniknout. Jako známou obdobu použiju příklad vačnatců, kteří nejsou blízce příbuzní jiným savcům, ale přesto existuje vačnatá obdoba šelmy - vakovlk, vačnatá obdoba krtka - vakokrt, vačnatá obdoba veverky - vakoveverka, vačnatá obdoba sudokopytníků spásajících trávu - klokani apod. Říká se tomu konvergence. Příroda zaplní své ekologické niky tím, co je zrovna k mání, pokud v Austrálii nežijí placentální savci, vačnatci se vyvinou v podobné formy.
Obdoba koně na Pandoře ale nespásá trávu, ale živí se nektarem. Je to natolik roztomilé, že nechme stranou otázku, jestli ho to má šanci uživit.

5. Síť kořenů stromů, na kterou se umí napojit i další tvorové, má vlastnosti sítě neuronů.
Tohle je výborný nápad. Schopnost uchovávat paměť předků a existence boha (zde pod jménem Eywa) je na Pandoře vědecky doložitelná.

Závěrem:
Vymyslet si zcela novou přírodu je velká výzva a jistě i pěkná práce a James Cameron z toho vyšel se ctí. Přesto bych ale ocenil, kdyby se dokázal víc odpoutat od typických atributů žánrů sci-fi a fantasy (např. zmiňovaní draci apod.). To se netýká jen přírody, ale i technických udělátek, kterých je v rukou zlotřilých lidských bytostí víc než dost. I když, emzáci a geekové tohle asi právě ocení.