Nový blog. - 26.7.2010
Zkouším rozjet nový blog na adrese http://benskala.blogspot.com.


Traband v Praze 17. června 2010. - 1.7.2010
Ve čtvrtek 17. června jsem byl v pražském klubu Futurum opět na koncertě Trabandu. Playlist byl vcelku podobný tomu minulému, kdy Traband uváděl nové CD (sám Jarda na to upozornil), ale pár věcí bych přesto rád poznamenal. Koncert začal a capella zpívanou (jen Jarda s Janou) Paní domácí (bez Trosečníka!), což jsem snad nikdy nezažil a hned na to navázalo Černý kafe, začátek jak za starých časů! Z Road Movie dále během koncertu zazněly i písničky Žižkovská romance, Holubi, Viděl jsem člověka a Road Movie. Nové album Domasa přehráli celé kromě závěrečné Nad Koločavou a Co se v mládí naučíš. Právě Co se v mládí naučíš byla jediná písnička, kterou jsem před vydáním Domasa neznal - na koncertech ji nehráli. Pak jsem ji dvakrát slyšel na koncertech k uvedení nové desky a teď už ji zase nehrají? Došlo také samozřejmě na pár vykopávek (písnička O malém rytíři opět s drobnými improvizovanými vtípky) a pár hitů z Přítele člověka včetně Vlaštovek na žádost z publika. Na konci, po několika přídavcích, Jarda prohlásil že už hrát nebudou a Traband zalezl do šatny. Potlesk ale neslábl a Traband po chvíli vyšel opět na pódium a s fanoušky se rozloučili a capella (aby neporušili Jardovo slovo, že už nebudou hrát, pouze Václav udával rytmus na bonga a Jana s Robertem chvílemi prděli do nátrubků) zazpívaným Černým pasažérem (když se k tomu schlovalo, jedna holka vedle mě poznamenala: "Cokoli kromě Niagary"). Koncert jsem si parádně užil, atmosféra byla skvělá (i když méně lidí než na uvedení alba) a po delší době jsem krátce pohovořil s Jardou. Řekl např., že to harmonium v jejich nových elektrických klávesách je nasamplovaný přímo z toho Trabandího harmonia, které dnes už s sebou nevozí. Také řekl, že se mu líbí Brno a mírně uvažuje, že by přesídlil. Mimochodem, byl to také snad první koncert, co jsem zažil, kde Robert neměl vůbec tubu a hrál celou dobu na suzafon.
Seznam písniček (bez záruky, už je to přeci jen pár dní): Přijíždí posel, Nezdárný syn (!), Paní domácí, Černý kafe, Holubi / Škodná, Viděl jsem člověka, Road Movie, Žižkovská romance, Marie!, Lano, co k nebi nás poutá, Černej pasažér, O malém rytíři, Tak to mám rád, Ve stejném okamžiku, V jejích šlépějích, Adam a Luna, Tichý muž, Vlaštovky, Indiáni ve městě, Pálíš, doutnáš, nehoříš, V oku dravce, Bez tíže, Kantorovy varhany, Zasněžená, Obešel jsem horu, Krajina v obrazech, Zlá/sky, Kalná řeka, Princezna Lada.


Jarní Zbytov 2010. - 12.5.2010
Na Zbytov jsme se s Honzou vypravili autem v pátek navečer. Měli jsme docela zpoždění, protože při nákupu už měli v jednom chrudimském supermarketu vyprodaný chleba, přesto jsme dojeli jako jedni z prvních. Cestou jsme si ještě mírně zajeli pro Janu Humlíčkovou do Fryšavy a malými silničkami, kterými by nás bez Jany nenapadlo jet, jsme zamířili přímo na Jimramov. Na Zbytově už byli ti, kteří přijeli novým autem Lenky Lukešové - kromě ní i Hašlerka, Markéta a Malý vlk, který ale byl v době, kdy jsme přijeli, na návštěvě u svého kamaráda v Unčíně (kam ho hodil Kady už z Věcova, kde přesedlal od Lenky právě ke Kadymu). Na Zbytově byl také Krokodýl s Janou, kteří ve Žďáře nabrali Martinu Mičkovou a Janču Volfovou, Kady a také vnučky Karolína a Klára s maminkou Magdalenou Ondrovou. Nějak se mi tentokrát nepodařilo zařídit, aby jela plně naložená auta, ono celkově v pátek přijelo dost málo lidí, v sobotu se to pak dohnalo aspoň zhruba na těch klasických 30. Já s Honzou jsme jeli sami, po nás dorazila Ráchel, která jela z Prahy sama se Štěpánem Esterlem (v Chotěboři nabrali Kubištu), a osamělý cestovatel Jony.
V Brně se totiž ten večer konala nějaká kalba s Púčikem v Trojce, kterou tak trochu organizoval Jáchym (a zapůsobil tím pádem mírně jako záškodník, zvlášť poté, co nedlouho před Zbytovem vyšlo najevo, že David Vávra, kterého Jáchym slíbil oslovit, je celý měsíc v zahraničí a nebude moci přijet), první várka Brňáků (Lucka, obě Františky, Pepina a řidič Kurt) slíbila přijet už v noci po kalbě. Protože jsme přijeli poměrně pozdě, navečeřeli jsme se, dali si vínko, které dovezla Ráchel, a povídali si a většina šla poměrně brzy spát, ti ostatní pak čekali na Brňáky. Ti skutečně někdy kolem třetí hodiny dorazili, chvíli jsme kecali, pak jsme si s Malým vlkem zazpívali "Ve čtyři ráno" (když nastal čas na tuto píseň) a šli spát; mé místo bylo kupodivu volné.
Ráno někteří museli odjet (Hašlerka, Lenka, Malý vlk, Kady) na zasedání SOMu do Poličky, vstávali tedy o něco dřív. Malý vlk před odjezdem směrem k ještě sladce spícím poznamenal, že venku prší. Možná proto se dost prodloužila následná snídaně, i když, jak poté vyšlo najevo, už dávno nepršelo. Z Honzova již tradičního seznamu prací nejvíce pobavila položka "zabezpečit kadibudku před pádem", nakonec to byla ale jedna z mála věcí, které jsme nestihli. Honza také řekl, že časně odpoledne bude muset sloužit v Jimramově pohřeb, umřela nějaká devadesátiletá babička a Tomáš Jirků je pryč. Po mé otázce, kam senior odjel, Jony všechny šokoval tím, že nevěděl, že Jirků je seniorem. Řekl jsem mu: "Jak to můžeš nevědět! Ty, který jako jediný v církvi čteš třetí stranu Českého bratra, kam se tyto věci píšou!" Jony pak všechny uzemnil tvrzením, že teď už to není ono, ale svého času "uměl schematismus jako když bičem mrská". S dalším vtipem se Jony vytasil hned vzápětí, když mobilem vyfotil zbytovskou zeď pravidelně obloženou dřevem, u které se momentálně na kraji krčila poslední dvě polínka, a fotku poslal jako MMS Jakubovi (tedy tomu, kdo na Zbytově vždy seká dřevo), který mimořádně nemohl přijet, protože měl nějaké zkoušky v divadle. Mimochodem, tím, že Jakub nepřijel, jsem zůstal ze slavné trojice Jony - Jakub - já, která nechyběla na žádném Humpolci a do jisté doby ani na žádném Zbytově, posledním Mohykánem.
Po snídani se někteří šli podívat na rodící ovci a pak jsme už šli makat. Na dřevo se vrhli Pepina (od té sekyru pak převzal Kurt), Františka H. a Honza s Martinou, Štěpán a Krokodýl s Janou stavěli lešení, Lucka, Markéta a Jana Humlíčková hrabaly (tentokrát se práce z "hrabat kdekoli" přejmenovala na "úklid po zimě"), Jony (poté, co umyl nádobí) s Ráchel, Františkou Švandovou a Pepinou pracovali na třetí etapě výstavby včelína, Janča s Kubištou rovnala seno a slámu ve stodole, já jsem vozil hnůj ke stromkům a na záhon. Pak se vrátili SOMáci a pustili se do práce i oni. Malý vlk vyfasoval nejzodpovědnější práci - rozbíjel cihly a šutry na cestě, aby alespoň trochu zarovnal vymletá koryta. Chvíli s ním makal i Kubišta, tato práce ho ale neuspokojovala a tak se raději vyměnil s Jančou Volfovou, která se přidala ke mně a k hnoji. Janča ho pak ale brzy následovala a vrátila se k rozvážení hnoje. Lenka se přidala k "úklidu po zimě" a Hašlerka s Kadym (později i Krokodýl s Janou) šli ke "včelařům". Ráchel pak vařila oběd. Malý vlk si pak málem zlomil ruku, když nám předváděl, jak karatistickou ránou rozpůlí "nalomenou" cihlu. Štěpán to chtěl natočit, ale bohužel to nějak nevyšlo, měl by zajímavé video řvoucího a svíjejícího se Vlčka a netknuté cihly. Kolem druhé byl oběd a pak Honza s Martou odjeli na pohřeb a než se vrátili, přijeli další dvě várky z Brna. Jeli pro ně k vlaku do Bystřice Kurt a Jony, Jony navíc ještě dokoupil nějaké suroviny (Kurt dovezl Michala Doležela, Filipa Havlíčka a Jáchyma s Terezkou, Jony Zdenu, Támar - ta také přijela z Brna - a Anežku Konečnou). Já jsem zatím navezl hnůj ke všem stromkům a jeden již odumřelý strom prořezal a udělal tak z něj jakousi prolejzačku pro malé děti. Pak jsem ji ihned vyzkoušel a z koruny stromu zdravil právě dorazivší Brňáky. Michal Doležel a Filip Havlíček se Honzovi Kellerovi omluvili za to, že přijeli až skoro po práci, tím, že mu přivezli bomboniéru. Po celý den práci komplikovaly přeháňky, často i s krupobitím, po nich se ale vždy zase udělalo hezky a do práce jsme se vrátili. Po čtvrté hodině ale začlo i sněžit a i když i po tom se udělalo hezky, sníh zůstal na zemi a do práce jsme se už nehrnuli. Snad poprvé nás na Zbytově zastihlo takovéhle počasí a tak jsem byl nucen poopravit tvrzení "na Zbytově je vždycky hezky" na "na Zbytově je vždycky hezky, i když je hnusně". Během sněhové přeháňky jsme si přečetli článek o Janu Patočkovi z pera Pavla Kosatíka pro časopis Respekt (četli Malý vlk a Janča Volfová), čímž jsme vyvrátili tvrzení zmateného Vlčka ze sobotního dopoledne, že jedna paní povídala, že Patočkovi bydleli v Chotěboři a Patočka prý nosil dlouhé vlasy. Po přečtení článku se strhla velká diskuse o politice a extremismu, které se účastnil především Michal Doležel, Lucka, Janča, Honza a já, Honza Keller dal k dobru pár vzpomínek na StBáky a na soud s Plastikama.